Hájili jsme hrad

Za herecké obsazení a za konečnou bitvu se to   nechalo,Lancaster jako válečnej fanatik,Falk   jako bláznivej pekař,a parta lehkých žen z   bordelu které se nakonec taky zúčastní   bitvy,první polovina slabší.

Poněkud neznámý válečný snímek s hvězdným   obsazením vytvářející podívanou s dokonce na   tento druh žánru nezvyklou poetickou linkou. K   tomu nějaké to filozofování a zábavnost a   máme tu snímek, který se vymyká všem   zvyklostem a zásadám. Je to zkrátka zcela   literárně a s nadhledem zfilmovaný román.   Válečné scény se objeví až na konci   příběhu a jak je obvyklé, jsou po technické   stránce natočeny velmi zdařile. Co postava, to   charakter a s tím spojené podivnosti. Každý to   prožívá jinak, každý si o tom myslí své.   Ironický smysl pro humor se snaží vyvážit   hrůzy války a pohled na věc. Snímek v režii   Sydneyho Pollacka rozhodně nesedne všem. Prostě   se tu fušuje do umění a je těžké posoudit   zda to byl dobrý tah či ne. Určitou hodnotu   však jistojistě má.

Tak jsem se musel řádně seknout, měl jsem   pocit, že jsem tu knihu kdysi dávno četl a   dobře se bavil. Nevím, s čím jsem si to   spletl. Ani herci to totiž zde nemohou   zachránit. Je to jen jednoduché vyprávění   drobných příhod z války. V podstatě vlastně   nic a o ničem. Ani ryba ani rak.   201209123500/????/10253

Nejde o standardní válečný film. Představuje   skupinku vojáků a jejich možnosti, rekapitulace   životních šancí a vědomí, že konec války   je velmi blízko.

Jak je důležité nemít načteno. Dost možná   bych byl při znalosti knižní předlohy   rezervovanější, ale takhle jsem skoro   nadšený. Svým nekonvenčním pojetím   válečného žánru a důsledným potíráním   jeho obehraných atributů má film blízko třeba   k Hlavě XXII nebo k MASHi. Skvělé dialogy   srší sarkasmem, černým humorem,   relativistickými dilematy, děj přináší   často až surreálné situace. Při tom všem se   ale Sydney Pollack dokázal vyhnout umělecké   sebevzhlíživosti a natočit film, který je   dostatečně atraktivní i pro neintelektuála   (výborná střihová práce). Jedním z motivů   je tu střet americké dravosti a vitality s   Evropou jako nositelkou tradice i určité   vyžilosti. Ani jedno se tu ale nestaví na   podstavec, ta skutečnost se prostě konstatuje a   zas a znovu relativizuje. A to je dobře, protože   černobílých válečných plakátů je jinak   dost.

Film se mi moc nelíbil,ale knížka byla   skvělá.Myslím,že se nepodařilo spojit humor a   drama tak jako v knize.