Hlavní přelíčení [TV inscenace]

Tak si to shrneme. Podvodník řekne bábě jiné   jméno, aby jej nenašla, a řekne jí kde dělá.   Boooože. Nešťastný způsob podání příběhu   mne také nenadchl, retrospektivy mne přímo   iritovaly. Dám dvacet hercům a víc nic.

Josef Somr a Jaroslava Tichá spolu vytvořili   hlavní role v o dva roky starší Smuteční   slavnosti, tam stáli proti sobě a zde tvoří   dvojici, která se seznámí na inzerát.   Příběh se odehrává asi v roce 1936 (podle   dobových plakátů, z nichž jeden je Pokušení   s Marlene Dietrich) a v první půli jakoby vypadl   z pera humoristy Jaroslava Haška, avšak druhá   část už působí jak nějaká epizoda z   Hříšných lidí města pražského.   Prvorepublikovou hudbu složil klasik Zdeněk   Liška (nikdo jiný by to nedokázal líp) a   šlágr, který párkrát mezi dějem zaznívá   nazpívala, tipl bych si Věra Nerušilová? V   titulcích není zpěvačka uvedena, ale vzhledem   k zabarvení hlasu na chlup stejnému jako ve   Smrti černého krále si myslím, že se   nemýlím. Režisér Ivo Novák zachytil   prvorepublikovou atmosféru na jedničku. Josef   Somr v roli slabomyslného Maršíka, který by   chtěl pro rodinu postavit nový dům, proto se   snaží si opatřit peníze způsobem, za který   ho také okamžitě chytí, snímek bez problémů   utáhne klidně celý sám. Ostatní herci však   za ním vůbec nezaostávají a Jaroslavy Tiché v   roli služebné, naivní staré panny mě je na   konci opravdu líto. Předlohu Karla Poláčka si   budu muset sehnat, zfilmování se povedlo a   tímto děkuji České televizi, že z archívu   takovej skvělej kousek vylovila.