Ironclad

V roce 1215 podepsal anglický král, mimořádně krutý a prostopášný Jan Bezzemek, po povstání baronů dokument Magna charta – Velkou listinu svobod, značně omezující jeho pravomoci. Králi se ovšem nijak nechtělo zachovat práva a privilegia obyčejných lidí a ani se nesnažil literu charty dodržovat. Proto se proti němu začalo chystat další povstání, jehož iniciátoři počítali i s případnou pomocí Francouzů, kteří by na anglický trůn dosadili prince Ludvíka...

Skupinka mužů, vedená baronem z Albany a templářem Thomasem Marshalem, shání muže, kteří by byli ochotni bojovat proti králi. Starý opat Marcus právě vyhledal přístřeší u barona Darnaye v Canterburry. Vtom ale přijíždí král a nechá barona okamžitě pověsit, navíc nařizuje, aby jeho muži vyřízli opatovi jazyk. Starý muž krátce nato bídně umírá... To jen utvrdí povstalce v jejich přesvědčení proti králi bojovat.

Marshal se dozvídá, že na stranu krále se postavil i papež. Pomoc Francouzů je nejistá, na templáře je ale spolehnutí. Baron Albany rozhoduje, že skupinka mužů se pokusí obsadit strategicky položený hrad Rochester. Na hradě vládne starý Cornhill, který má velmi mladou a krásnou manželku Isabel. Když tam skupinka povstalců dorazí, na hradě už jsou královi vyslanci, kteří hlasitě hodují a kterým král poručil, aby osazenstvo hradu pobili. Albany s Marshalem a jejich lidé je ale porazí. Cornhill není jejich plány příliš nadšený, ale nezbývá mu než se podvolit. Dává pokyn k uzavření hlavní brány a Albany a jeho muži se připravují na obléhání...

Albany má mladého panoše jménem Guy. Nezkušený mladík, kterého baron učí psát, ještě nikdy nebojoval. Ovšem již brzy k tomu bude mít příležitost: královo vojsko zaútočí na hrad a hrstka jeho obránců má co dělat, aby obrovské přesile odolala. Po bitvě jsou uvnitř hradu ošetřováni zranění a krásná Isabel osobně ošetří ránu na krku templáři Marshalovi. Mezi oběma vzplane milostný cit, kterému se ale templář usilovně brání...

Královo vojsko mezitím připravuje další útok a pokus o zteč, tentokrát s pomocí zvonice, kterou muži postaví. Ale i teď jsou obránci hradu úspěšní a zvonici se jim podaří zapálit. Dozvídají se však, že Francouzi zatím na pomoc nepřijedou, rozhodli se napřed vyjednávat. Obránci Rochesteru mezitím vyrobili katapult, který jim při útoku králova vojska velice pomohl. Pak nastává na čas klid zbraní. Přicházejí podzimní plískanice, déšť, obhájci hradu trpí hladem. Vybijí a snědí všechny koně – s výjimkou Marshalova bělouše: zákony templářů stanovují, že kůň může zahynout pouze v bitvě. Marshal se jedné noci vykrade z hradu a vrátí se s jídlem přímo z králových zásob. Pak dá konečně průchod svému citu k Isabel...

Královo vojsko mezitím uchystalo další, tentokrát úspěšný útok na hradby hradu: Albany je těžce zraněn a všichni se domnívají, že je mrtvý. Marshall je zraněn, královi vojáci se dostávají za hradby a zanedlouho ti, kterým se podařilo zabarikádovat uvnitř hradu, vidí, jak obléhatelé dovlčou na nádvoří zraněného Albanyho, a když se muž odmítne vzdát, postupně mu useknou obě ruce a nohy. Pak ho katapultem vyhodí z hradeb. Mladý Guy, který už prošel křtem ohně, s úděsem sleduje řádění pochopů krutého krále. V té době už Francouzi konečně vypluli z Calais a míří do Anglie...

Zdroj: FTV Prima

Historický válečný film v němž se skupinka válečníků v čele s templářem Thomasem Marshallem (James Purefoy) snaží uchránit hrad Rochester před krutým anglickým králem Johnem. Film je zasazen do doby, kdy byl král už jednou poražen a donucen podepsat dokument zvaný Magna Charta, jenž zaručoval svobodu obyčejných lidí. To se ovšem králi moc nelíbilo a tak si pozval na pomoc Dány, aby mu pomohli zabít všechny, kteří se podepsali na Magna Chartu, a vzít si zpět Anglii. Dánům za to slíbil, že papež nechá Dánsko na pokoji a nebude jim vnucovat křesťanství.

Jediná záchrana na udržení hradu je naděje, že přijede posila v podobě Francouzů!