Kdo je Tyler (
Brad Pitt)? Chodí v příšerném oblečení, bydlí v polorozpadlém baráku a je velmi, velmi nazávislý. Na půl úvazku pracuje jako číšník a nepřejte si vědět, co tam dělá s připraveným jídlem.
Také chodí promítat do kina. Vestřihuje do kopií pornografické záběry a baví se tím, že diváci sotva postřehnou, o co jde. Zabývá se výrobou a prodejem zvláštních mýdel. Materiál na jejich výrobu je oprvdu prvotřídní, ale nechtějte vědět, kde ho bere.
A kdo je On (
Edward Norton) - tedy Jack? Potrpí si na pěkné šaty, má příjemně zařízený byt ve stylu Ikea a pracuje u automobilové společnosti. Lítá po světě a vyšetřuje příčiny automobilových nehod. Ale má problém. Nemůže večer spát. Začne proto chodit na skupinové terapie, je mu jedno na jakou léčbu jsou zaměřené - a ono to funguje. Může se ta vybrečet a hlavně ho tam někdo poslouchá, a pak krásně spí. Jenomže na terapie chodí Marla, a ta mu všechno zkazí a proklatě mu zkompikuje život. Jack se v letadle seznámí s charismatickým Tylerem a ten je potom první, komu doma zavolá, když zjistí, že jeho byt shořel. Jdou na panáka, Tyler Jackovi nabídne bydlení a členství ve speciálním klubu. V klubu rváčů.
Na začátku nového milénia přichází režisér Finche (např. Sedm, Hra), aby s divákem sehrál prostřednictvím filmu ironickou, satirickou hru "na jiný život". Mladí lidé v něm řeší svérázně svůj anarchistický postoj k životu a odpor ke konzumní společnosti. Svoje negativní a komplikovné pocity a téma: láska, prátelství, práce, pravda a násilí si léčí "klubem rváčů". K tomu říká charismatický hrdina Tyler: "Když všechno ztratíte, pak jste svobodní a můžete si dělat co chcete".
Bylo by nesprvedlivé nepřipomenout, že tentokrát k mimořádnému filmovému zážitku přispívá nejen zmiňovaný kultovní režisér Fincher, herecký miláček žen Brad Pitt (např. Sedm, Seznamte se , Joe Black) a objev 90. let Edward Norton (např. Lid vs. Larry Flynt), ale také skvělý scénář Jima Uhlse, který zpracoval podle knihy Chucka Palahninuka.
Klub rváčů může zahájit svou činnost. Můžete se přidat, ale dodržujte pravidla a čekejte od tohoto výjimečného filmu všechno možné i nemožné.
Vypravěč příběhu nemůže spát. Není spokojen se svým vlastním životem, připadá mu předprogramovaný společností, prostý spontánnosti a jakýchkoliv emocí. Ač je zdráv, začne docházet na skupinová sezení lidí postižených vážnými chorobami. Parazituje na jejich utrpení a používá ho jako lék na svoji nespavost. Už zase může spát. Jeho život však znovu radikálně změní dva lidé: Marla, která začne používat stejnou fintu jako on, a Tyler Durden, s nímž založí Klub rváčů, tajnou organizaci, v níž muži dosahují svobody prostřednictvím rozdávání a přijímáni bolesti ve vzájemných bitkách muže proti muži. Film vrcholí scénou redefinující celý jeho dosavadní děj. Zatímco František Fuka ji nazývá VELKOU POINTOU, Roger Ebert pouze dalším z příkladů módního „syndromu Keysera Sozeho". Klub rváčů je nejčastěji spojován s přívlastkem kontroverzní. Určitě si ho zaslouží: jedni ho považují za geniální dílo, jiní za naprostý blábol. Pravda bude asi někde uprostřed. Fincher ve své hlavě přechroustal knihu Chucka Palahniuka a vyplivnut ji na filmové plátno v nápaditém
a originálním hávu i s kusem svého patologicky depresivního mozku. Vyznění příběhu jako celku je však velmi nejednoznačné a téměř jisté je jen to, že se režisér vysmívá. Ale komu? Konzumní společnosti? Divákům? Sám sobě? To ví snad jen on...
Lubomír Zrnečko Total Film 2000/7/94
Autor/Zdroj: Zrnečko Lubomír/Total Film
Nejtvrdší film loňského roku, v němž dominují adrenalin, akce, anarchie
a sugestivně zobrazované násilí. Fincher zahaluje toto podobenství o plíživém vzniku podhoubí fašismu a podobných totalitních ideologií v duchu svého provokativního stylu do brilantního ztvárnění s ustavičnými vizuálními ataky, s podivnou atmosférou temně bizarního světa a všudepřítomnou zvukovou stopou. Pro některé diváky tak bude film na hranici snesitelnosti…
Program ART
Autor/Zdroj: /
David Fincher, jehož optimistický pohled na svět přesvědčivě dokládají jeho předchozí filmy Sedm, Vetřelec3 a Hra, přichází s novou - jaké překvapení - temnou ságou o nespavosti, rakovině, psychózách, zvráceném sexu, civilizačním stracgu a krutosti. Jejími hrdiny, jsou-li vůbec hodni tohoto slova, jsou úspěšní mladí muži, vybíjející si své frustrace c zápasnickém klubu, kde si holýma rukama vytloukají duši z těla. Zakladateli "klubu rváčů" jsou zmatený mladík Jack (
Edward Norton), natolik zoufalý a osamělý, že hledá lidské kontakty mezi nemocnými rakovinou, a jeho velmi podivný přítel, muž jménem Tyler Durden (
Brad Pitt). Jejich klub je brzy velmi populární, vznikají další a Tyler se postupně stává kultovní postavou - novým mesiášem této "mrtvé henerace".
Autor/Zdroj: /Cinema
Ve všech filmech pozoruhodného režiséra
Davida Finchera hraje důležitou úlohu sugestivně zobrazované násilí. Potvrzuje to i Klub rváčů. Německý časopis Cinema právem konstatuje, že se jedná o nejtvrdší film roku, v němž dominují adrenalin, akce a anarchie. Klub rváčů je zřejmé opravdu jedním z nejdrsnějších snímků v dějinách kinematografie. V prvním plánu se zaměřuje na kořeny fašistických hnutí v moderní společnosti, avšak zároveň sám propadá fašistoidním tendencím. - Vypravěč je na počátku typickým příslušníkem "yuppies ", tedy etablované mládeže. Vše se však změní, když se setká s anarchistickým vrstevníkem Tylerem a když propadne jeho enigmatickému zasvěcování do "jiného života". Typickým prvkem hrdinova "osvobozování se" jsou divoké rváčské souboje mezi oběma přáteli, k nimž se postupné přidávají další muži. Tyler dovedně manipuluje frustrovanými jedinci, z nichž si později vytvoří vlastní armádu, jejímž úkolem je likvidace stávajících společenských pořádků. Vypravěč si až příliš pozdě uvědomí, že Tyler je vlastně výplodem jeho mysli. Identifikace je natolik silná, že už ji nelze přemoci. Důležitou roli v příběhu hraje i zvláštní dívka Marla. - Samotný děj je značné spletitý a komplikují jej "filosofické", společenské či sexuální konsekvence. Fincher jej navíc v duchu svého provokativního stylu zahaluje do brilantního ztvárnění s ustavičnými vizuálními ataky, s podivnou atmosférou temného bizarního světa a všudy přítomnou zvukovou stopou. Jeho dílo připomíná kromě thrilleru Sedm i Gillianovy snímky Brazil či Dvanáct opic. V hlavních rolích podávají více než přesvědčivé výkony Brad Pitt a Edward Norton (který hrál vzdálené podobnou postavu už v Kultu hákového kříže). - Pro mnoho diváků však zřejmé bude film za hranicí snesitelnosti.
Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled
Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack (
Edward Norton), je jedním z nich. Má slušnou práci (vyšetřuje havárie pro automobilový koncern), vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Zkouší všechno možné i nemožné, aby se jí zbavil, a navštíví i terapeutickou "skupinku" pro muže s rakovinou varlat. Vydává se za jednoho z postižených a když si padne do náručí s tlouštíkem bez varlat (
Meat Loaf), něco se v něm zlomí a rozpláče se stejně jako on. A od té doby spí jako nemluvně. Objeví nové hobby. Začne navštěvovat podobné skupinky pro další nemoci a závislosti a stane se profesionálním lazarem. Zanedlouho na jedné ze skupinek potká Marlu Singerovou (
Helena Bonham Carterová), stejnou podvodnici jako je on, která má ovšem radikálně jiný pohled na život (živí se krádežemi, pro rozptýlení páchá sebevražedné pokusy a za svou největší tragédii pokládá fakt, že ještě žije). Setkání s ní je pouze předzvěstí další osudové události: Na služební cestě letadlem se Jack seznámí s Tylerem Durdenem (
Brad Pitt), "partyzánem restauračního a filmového průmyslu", který si přivydělává jako číšník (močí do polévek) a promítač (vlepuje záběry z pornofilmů do pohádek). Když Jackův byt (náhodou?) vyletí do vzduchu, Tyler mu nabídne příbytek pod jednou podmínkou: Musí mu vrazit pořádnou ránu. Oběma se to zalíbí a začnou se vzájemnému rozbíjení úst věnovat pravidelně. Brzy se objeví další zájemci, je poprvé vyřčeno osm základních pravidel a vznikne první "Klub rváčů": Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti s stát se na pár minut zvířaty. Klub rváčů je konečně jasný smysl života. Tajné kluby začnou vznikat po celé zemi a do starého rozpadlého Tylerova domu se po Jackovi nastěhuje i Marla a skupina dohola vyholených mladíků, kteří jsou Tylerovi na slovo věrní a odhodlaní splnit každé jeho přání. Největší jeho přání má krycí jméno "Projekt Chaos" a jde v něm o tuny výbušnin, lidské oběti a nový světový řád. A Jack pomalu přestává svého anarchistického přítele obdivovat...
Klub rváčů je film s komplikovaným dějem, šokujícími zvraty a politicky nekorektními hrdiny a scénami. Nejde v něm o rvačky (navzdory názvu), o mýdlo (navzdory plakátu a reklamnímu sloganu), ani o milostný trojúhelník. Režisér David Fincher (
Vetřelec 3 (1992),
Sedm (1995), Hra) zfilmoval kontroverzní knihu Chucka Palahniuka a rozhodl se tentokrát jet skutečně nadoraz. I v případě, že dobře znáte jeho předchozí filmy, Klub rváčů vás překvapí. Je dravější, šílenější, provokativnější a ambicióznější. Měl by to být zoufalý řev dnešních úspěšných mladých mužů, kteří mají všechno, ale zoufale by chtěli ještě jiného - ale nevědí co. Film netvrdí, že by to "něco" mělo být fyzické násilí, ale na druhou stranu nenabízí ani žádné jiné řešení. Fincher nesympatizuje se svými hrdiny (kteří jsou do jednoho zralí na psychiatrii, vězení nebo elektrické křeslo), ale nemá ve svém filmu nikoho, kdo by se postavil proti nim a nevypadal přitom jako idiot. Začíná svůj film tři minuty skutečného času před jeho m a informaci zásadní pro jeho pochopení vám předkládá až na konci. Že by se Fincher dal na umění?
Klub rváčů je svou dějovou stavbou podobný filmům, které získávají nezávislá ocenění na undergroundových festivalech. Rozdíl je v tom, že stál 60 miliónů dolarů a je to na něm vidět. Je plný fascinujících scenáristických a vizuálních nápadů, které dávají termínu "hraný film" nový význam... Když se například Jack prochází svým dokonale zařízeným bytem, změní se nábytek ve stránky z reklamního katalogu Ikea, s cenovkami a vysvětlivkami. V dramatickém okamžiku se roztřese obraz tak, že se na kraji plátna objeví filmová perforace. Několikrát se kamera zblázní a bleskově poletuje v jednom nepřerušeném záběru po místnosti z místa na místo jako ztřeštěná masařka. Nejenže film obsahuje mnoho Jackových vnitřních monologů a flashbacků, ale také monology uprostřed dialogů a flashbacky, v jejichž průběhu hrdinové oslovují diváka! Otázka ovšem zní: Když je ve filmu sto úžasných nápadů, je film stokrát lepší? Je to složité vícevrstevné filozofické dílo nebo nadutý exhibicionismus tvůrců? Některé hluboce filozofické scény filmu jsou natolik polopatické a natolik v rozporu s tím, co jim předchází a následuje, že vzbuzují dojem parodie. Je to neschopnost tvůrců nebo úmysl? Můžeme brát vážně film, odsuzující konzumní společnost, a přitom natočený hollywoodským megastudiem s hollywoodskými megahvězdami? Bohužel, i kdybych chtěl zabřednout do podobných analýz (což nechci), nemohl bych to udělat bez vyzrazení VELKÉ POINTY, která se odehraje asi půl hodiny před koncem (téměř dvouapůlhodinového) filmu a totálně změní význam všeho, co jste do té doby viděli. Co do překvapivosti a scenáristické vynalézavosti se jí vyrovná snad jen závěr Šestého smyslu, ale na rozdíl od Šestého smyslu pro vás budou mnohé scény Klubu rváčů zajímavější poté, co se VELKOU POINTU dozvíte. (Všimněte si, jak se v kině budou někteří diváci smát v místech, kde vám, nezasvěcenému, na plátně nic směšného nepřijde.) Bez prozrazení VELKÉ POINTY se dokonce ani nemůžeme bavit o tom, proč jsou vlastně herecké výkony Brada Pitta a Edwarda Nortona v tomto filmu tak kvalitní. Je ale nesporné, že Helena Bonham Carterová po mnoha dobových kostýmních rolích obrátila o 180 stupňů a nepříjemně realisticky ztvárnila odpornou lidskou trosku. A možná největším překvapením (nebo dalším kanadským žertíkem?) je rocker Meat Loaf v roli "chlapa s největšíma kozama, co jsem kdy viděl".
Klub rváčů se nedá objektivně zhodnotit ani zaškatulkovat. Je to filozofické dílo, pokud považujete za filozofické dílo Mechanický pomeranč nebo Dvanáct opic. Je to podobenství, pokud považujete za podobenství Blade Runnera nebo Sedm. Je to zrůdný film nebo černá komedie, podle toho, jestli považujete Trainspotting a Štěstí za zrůdné filmy nebo komedie. Je to kultovní film, pokud považujete za kultovní filmy aspoň tři ze šesti zmíněných. Rozhodně to není film pro každého, ale rozhodně to není film glorifikující násilí nebo terorismus. Jeho percentuální hodnocení z per redaktorů a spolupracovníků Cinemy se rozprostírají v celém spektru od 40% do 100% a ve světovém filmovém tisku v celém spektru od "Pseudo-psychological masturbation" po "Der Film des Jahres". Změní Klub rváčů váš život, nebo je to rozjívená parodie sebe sama a David Fincher s Tylerem Durdenem se v promítací kabině náramně baví a vlepují do ní další nepatřičná filmová políčka? Těžko říct, ale pokud budete mít oči jako ostříž, možná si všimnete toho detailního záběru pánského přirození, který se těsně před závěrečnými titulky objeví na jednu čtyřiadvacetinu vteřiny na plátně...
Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema
