Městem chodí Mikuláš

Karel Kachyňa opět dokazuje, že umí točit   jednoduché filmy, ovšem tak velmi pěkně   zpracované a hluboce lidské. To dokáže jen   tady pan Kachyňa. Navíc ve spojení se   scénáristou Janem Procházkou, který příběh   i napsal. To je vždy záruka kvality a ne jinak   je to i u filmu Městem chodí Mikuláš. K   dokonalé atmosféře zapracoval hudební   skladatel Petr Hapka. Film si pouštím každej   rok na Mikuláše a vždycky si ho absolutně   vychutnám. Nádhernej film!!

Poetický filmový příběh o dvanáctiletém   Rudovi odehrávající se večer na Mikuláše,   který je v nemocnici, je charakterově ohromný   sígr a nikdo o něho nemá zájem, včetně   rodičů. Autorem je Jan Procházka, se kterým   režisér snímku Karel Kachyňa v šedesátých   letech hodně spolupracoval. V této době vznikl   scénář i pro tento film, ale nemohl být   realizován. Jelikož má porevoluční doba své,   kdyby skutečně vznikl už v šedesátých či   sedmdesátých letech, byl by sice černobílý,   ale měl by vlivem doby daleko větší sílu.   Ano, devadesátá léta jsou na snímku hodně   znát, avšak Kachyňovi se podařilo atmosféru i   přesto docílit dle svých představ. Spousta   lidských osudů na jednom místě v jednu dobu a   to jak u dospělých z řad zdravotnictví, tak u   dětí z řad pacientů. Takřka všichni v   hlavní úloze mají jedno společné. Pocit   odcizení. Byť se jedná o obyčejný televizní   film, svou kvalitou předčí očekávání.

Příšernost sama
Nedokoukal jsem. K výročí kulatých narozenin   J. Abrháma zařadila Česká televize do   vysílání toto...cosi. Protivný příběh   protivného kluka s nemastným neslaným J.   Abrhámem (proboha, ten herec měl snad vždy na   víc, ne?) a Eliškou Balzerovou, která vypadá   jak Čeňková po přechodu a neví, co s tím má   dělat. Viděl jsem to poprvé v životě a mohu   odpřisáhnout na svou hlavu, že na tuhle   stupiditu s rádoby jakousi morální náplní se   už do smrti smrťoucí nepodívám.

Taková Pozor, vizita! v dětském vydání. Film   ne zrovna optimistický, ve většině scén   iritující, ukazující úpadek v lidských   charakterech a vztazích. Holt život.

Městem chodí Mikuláš i člověčina
Film, kterým diváka navštíví nejen Mikuláš   s čertem a andělem, ale tak zážitkem. Těžko   popsat slovy v čem to je - snad je to   autenticitou, jakýmsi opravdovým co dýchne z   obrazovky na diváka, snad osaměním hlavních   aktérů, jejich touhou někoho mít, být zdráv,   ěnkam patřit, snad je to dobráckým doktorem,   který hledá cestu, snad je to klukem frajírkem   co trochu zmoudří i dětma co se sejdou v jednom   pokoji a v tom je navštíví člověčina v   podobě Mikuláše a anděla, a nebo že by to   byli sestřičky a doktoři? Je to film s velkým   F, neboť mimo jiné při jeho sledování   člověk jakoby se nedíval na film, ale na   nějaký sktečný příběh, ostatně co když je   to skutečný příběh? Co když ho jen ruka   kamermana dokumentaristy zachytila na filmové   plátno?

Dnes chodili Mikuláši, čerti a   andělé ulicemi měst a vesnic. Byl jeden čas a   v něm se lidé k sobě chovali hezky, zní to   jako pohádka a přesto se tak dělo a děje   stále, třeba ve chvíli kdy městem chodí   Mikuláš.

Jméno Karla Kachyni = sázka na jistotu. Nejinak   tomu je i v nostalgicky laděném filmu o klukovi,   který hýbe žlučí snad celé nemocnici. Jenže   tenhle, na svůj věk už životem hodně   otřískaný sígr, je sice opravdu drzý jak   opice,kouří, odmlouvá, lže a sem tam i něco   šlohne, ale má i smysl pro fair play. A jeho   souboj s hlavní sestrou (výborná E. Balzerová)   vyvrcholí právě v době, kdy celým městem   chodí Mikuláš...

K výkonům herců není třeba komentáře,   příběh je v některých směrech možná až   příliš reálný, možný - a vážný. Prostě   mám radši uvolněnější filmy.

Tento kousek pro celou rodinu se mi vždycky   líbil. Možná to bude i proto, že si podobný   pobyt v nemocnicích dobře pomatuju.

Kachyňovo mistrovské dílo!
Myslím, že slovy ani nedokážu popsat toto   Kachyňovo mistrovské dílo. A nejen Kachyňovo.   Nadstandardní herecké výkony všech kvalitu   filmu jen podtrhují. To se prostě musí vidět.   Jen bych připomněl to, o čem se tu zmínili už   i jiní, že to je sice film s dětmi, ale ne   nezbytně pro děti. I já musím pochválit   skvělou hudbu, která film perfektně dokresluje.   O tomto filmu se nedá psát, ten se musí vidět.

Standardně dobrý Josef Abrhám, překvapivě   přesvědčivé výkony dětských herců,   především ale výborná Eliška Balzerová;   spolu s inscenací Melánie, Melánie ze stejné   doby (k níž se mimochodem nedá skoro nic najít   na netu) řadím tenhle výkon k jejím   nejlepším porevolučním výstupům.