Monstrum z galaxie Arkana

Čas od času...
...televizí proběhne nějaký český film a já   si lámu hlavu, proč že ho neznám. A pak ho   shlédnu a pochopím, proč to tak je.
Většinou   protože je tak mizerný, že ho telky nechtějí   vysílat.
To je i případ Monstra z galaxie   Blbákov.
Kde začít ? Ve filmu je totiž   špatně úplně všechno. A přitom by nemuselo   být. Autorem scénáře je Čechy milovaný   Miloš Macourek, režie se chopil jugoslávský   tvůrce Dušan Vukotič, držitel Oscara za   animovaný film, triky dělal celosvětově   uznávaný Jan Švankmajer, k dispozici byli   nejlepší čeští a jugoslávští herci, i   slušný rozpočet. A přesto film nefunguje.
NA   scifi není dost objevný, na horor není dost   strašidelný, na komedii není vtipný. Jsme jen   svědky mnoha zbytečných scén a hloupého   tlachání. Například po větě, "všichni   se svlékněme, ať návštěvníci z kosmu vidí,   že nemáme zbraně a myslíme to s nimi   dobře", vidíme sice pár desítek lidí   zcela nahých, což je fajn, ale vůbec nechápeme   proč... A podobně vykonstruovaných, až   trapných situací lze vidět ve filmu velmi,   velmi mnoho.
Jen jednou se mé vlastenecké   srdíčko zatelelilo blahem. To když jedno z   Arkanských monster nápadně připomínalo   amerického Vetřelce. Říkal jsem si, a   helemese, kde se pan Giger inspiroval. Jenže pak   jsem si uvědomil, že Jugošsko-Český spektákl   je o dva roky mladší a tak ve mně vzniklo   podezření, že spíše pan Švankmajer   obšlehnul americkou obludku. Takže další   mínus.
Je mi vždycky trochu smutno, když   musím takto kydat hnůj na film, který dal   jistě soustu práce, ale Arkanský zázrak je   prostě nekoukatelný odpad.

Jedna z velmi dobrých SF komedií, kterou   sráží na dno triky. Ty jsou ještě   „opravdové“ – animátorské, žádné digi.   Ovšem bohužel opravdu dosti naivní. Ale,   ostatně, kdo zná tvorbu pana Švankmajera, tak   ví. V každém případě, pokud si je   odmyslíme, zbude spousta zábavy a občas opravdu   silně srandovních hlášek. Má to přímý   děj, vlastně bez hluchoty, takže nuda nehrozí.   Takové blbinky já mohu, tak jednou za pět let.

Tenhle film jsem viděla poprvé před pár dny.   Vždycky jsem si myslela že to nejhorší co   Československo vyprodukovalo byly seriály typu   Muž na radnici.. Jak jsem se spletla.. Je to snad   největší kravina kterou jsem za svůj život   viděla

Krapet moralizující snímek s Jugoslávskou   koprodukcí se stal ve výsledku tak nějak   filmovým omylem. Scenáristická a vůbec   realizační zoufalost postrádající veškerou   podstatu subžánru na poli sci-fi vede k tak   mimořádné trapnosti, že se to snad ani   vyslovit nedá. Docela by mě zajímalo, co   tvůrce k tomuto počinu vedlo. Přátelství s   Jugoslávií a s tím spojená spolupráce nebo   nutné splnění plánu? Každopádně je to pro   Barrandov a zvlášť pro jinak úspěšného   Miloše Macourka ohromná ostuda. Tento film   naší kinematografii opravdu vizitku nedělá.

Film jsem viděla poprvé když mi bylo devět   let. Takže hodnotím devítiletýma očima, v   době kdy pro mě byla největším horrorem   pohádka Deváté srdce a největším sci-fi   Odiseus a hvězdy.. větou Roberte, čekáme tě   na ostrově, jsme se s bráchou strašili ještě   X let. Také káva a mléko z prstu v nás   zanechaly hluboký dojem, stejně jako ňadra   narostlá otci, utržená hlava, příšera Mumu a   nesmím zapomenout na parádní naháče v   jeskyni. Bo tolik nahoty v roce 82 nikde nebylo a   o nahatý chlapy je nouze do dnes. Andra mi   připadala strašně krásná a film děsivě   strašidelný. Nechápala jsem jak mohl   propadnout. No a po letech jsem byla překvapená,   že je tam i trocha humoru a pobavilo mě, co   všechno jsem brala smrtelně vážně. Tehdy ve   mě film zanechal hluboký dojem a zážitek a   proto hodnotím jako by byl rok 82 a já s   bráchou tajně pronikla do kina:-)

Film, který jsem shlédl tak dávno, ale i po   třiceti letech ve mě zanechal stopu si alespoň   průměrné hodnocení zaslouží už jen za tento   samotný fakt. Jasně, je to poplatné době, kdy   jsem ho viděl a tomu, co vůbec bylo tenkrát v   ČSSR k vidění a s čím mohl člověk   porovnávat. Pokud bych o tento film ještě   někdy zakopl (dost nepravděpodobné) třeba   hodnocení změním...

Podle fotek v časopisu Kino jsem si jako dítě   myslel, že mi něco zásadního uniká. Nyní po   třiceti letech s klidem v duši konstatuji, že   mi uniklo hovno.

Celkem dobrý film
Zajímavé téma, setkání s neznamými bytostmi,   možná s mimozemskou civilizací a zajímavě   zpracované - film není tak špatný, jak by se   mohlo z některých komentářů k filmu zdát.   Hudba výborně dotváří děj, triky jsou na   dobré úrovni. Když se zamyslíte, tak námět,   ve kterém spisovateli obživnou postavy z   románu, je hodně poutavý. A to že se děj   filmu odehrává u moře a část filmu na   nedalekém ostrově, dodává filmu na   zajímavosti. Určitá naivita některých scén   taky působí mile, nedokonalst tu myslím není   na škodu filmu. Filmu lze vytknout jen ten   zbytečný naturalisticky pojatý masakr na   svatbě, ten mi do tohodle filmu nezapadá a   vystřihl bych ho.

Tento blábol jsem viděl v Praze v nejmenovaným   kině, mimo dnešní realitu.Šel jsem do kina na   výborný film a sám si říkám, ty blbe proč   na film nadáváš, když jsi na něj čučel až   do konce. Já se autorům omlouvám, za tvrdé   sprostá slova, chyba je na mé straně, film jsem   správně nepochopil,když nemáš vysoké   vzdělání, co naplat...

Na námět Miloše Macourka natočil známý   jugoslávský režisér Dušan Vukotič   rozporuplnou sci-fi komedii. Bohužel právě   žánrová nevyhraněnost, oscilace mezi komedií   a hororem, nadbytečný naturalismus, ochuzuje   vyznění filmu. Triková část filmu byla   natočena u nás, v barrandovských ateliérech,   exteriéry v okolí Dubrovníku. Vedle   jugoslávských herců se objevují i naši,   čeští představitelé.