Nadějné vyhlídky

Mám rád filmové přepisy klasiky, i když je to   desátá nebo dvacátá verze, vždy se rád   podívám. Určitě se nikdo z nás neubrání   srovnání s předešlými verzemi. Dávám sice   většinou u profláknutého námětu přednost   filmům z let padesátých, šedesátých, ale   tentokrát jsem byl naprosto spokojený. Menším   odchylkám od knižní předlohy nedávám   žádnou váhu a celkově je film velice   podařený.

Po přečtení několika recenzí jsem se   rozhodla, že se na film pořádně připravím a   přečtu si předlohu. A dobře jsem udělala.   Dickens je především o lidech a ani tenhle   příběh se nedostane pod kůži nikomu, kdo jeho   postavy dobře nepozná. Čehož se během   dvouhodinové stopáže prakticky nedá docílit.   Na druhou stranu, pokud už všechny aktéry   znáte, můžete se kochat, protože obsazení je   takřka bezchybné. Někoho jiného než Helen   Bonham Carter si jako slečnu Havishamovou ani   neumím představit. Jeremy Irvine a Holliday   Grainger jsou oba nejen pastvou pro oči, ale taky   skvělí herci (silně pochybuju, že dialogy Pipa   a Estely uvidím někdy líp zahrané, protože   tohle je dokonalost sama), perfektní je i Olly   Alexander jako Herbert Pocket. Nezaostávají ani   dětští "ztvárnitelé" týchž postav   - legrační souboj malých rytířů je   bezkonkurenčně nejhumornější scénou filmu.   Časově omezený vyprávěcí prostor je   částečně kompenzovaný dobře využitými   čistě filmovými vyjadřovacími prostředky -   Pipův zevnějšek se mění, jak postupně   zapadá do světa gentlemanů a opět, když   získá potřebné životní zkušenosti. Vůbec   kostýmy jsou super, stejně jako kamera a hudba.   Zkrátka a dobře: filmové zpracování je to   stručné, ale nádherné (včetně závěru,   který je zrovna tak dojemný a zároveň   decentní jako v knize).