Návrat ztraceného ráje

Nejsem si jistý, jestli ostatní uživatelé   nehvězdičkují spíš přínos Vojtěcha   Jasného pro českou kinematografii než tenhle   sentimentální ukňouraně humanistický kýč,   který nemá s poezií, uměleckým filmem nebo   nedej bože Jasného "rodáky" nic   společného. Vzhledem k tomu, jak těžké je   vnímat jej jinak než skrze osobu jeho režiséra   jsem se sám přistihl při snaze identifikovat v   něm ten Jasného specifický výraz, ale to by to   celé muselo mít nějakou koncepci; za všemi   těmi loose ends (v prvních minutách slíbí   cizí muž dvojici hlavních hrdinů "cokoli   na světě" a do konce filmu se neobjeví ///   Postavě Vetchýho vyhoří farma, vypadá to, že   chce spáchat sebevraždu, jenomže on nechce... a   to je všechno, atd.) nevidím žádný tvůrčí   záměr, ale pouhou neschopnost dát filmu   smysluplný strukturu - tvar. Když si odmyslíte   těch pár minut leteckých záběrů a   poetických montáží přírody, zbude vám jen   červená knihovna plná prkenného herectví a   dementních patetických promluv. /// vendy1:   myslím, že to snad pochopili všichni:-)

Návrat ztraceného ráje

Jsme v USA, kde   sledujeme denní život běžných lidí. Parkem   jdou dva muži. Adam se starším mužem Janem.   Náhle uslyší volání o pomoc. Jdou za hlasem a   najdou spoutaného muže, zcela nahého. Pomohou   mu, a on je vezme až k sobě domů.   --------------05/
Zde ti dva zjistí, že jde o   velmi bohatého šéfa televizní společnosti.   Jednoho dne začne Jan silně krvácet a volá si   na pomoc kamaráda George.
Přijíždí sem   dítě Veselé vdovy, a říká si Pampeliška. Ta   navštíví Jana. Ten ví oč jde. Je to dcera   jeho známé. Pampeliška přiváží Janovi   hodinky po jeho otci. Ten má velkou radost.  
Seznámí ji s Adamem a ten jí provádí   městem. Je jasné, že to neskončí jen tak, ale   v posteli.
Jan po nějaké době volá manželce   Daně do Německa, kde ona žije. Jan chce totiž   jet domů, do Čech, a chce se tam s Danou setkat.   Ona souhlasí.
A to už je Jan doma a vlastně   se znova seznamuje s těmi, co jej znali, ale i s   dalšími lidmi. Ovšem ne všichni mají ze   setkání radost.
Přijíždí sem i Adam a od   Pampelišky očekává týž vztah jako v USA.   Jenže se zklame. Pampeliška mu sdělí, že je   to minulost.
Ale její přesvědčení moc   dlouho nevydrží.
Jan vzpomíná na léta   dětství, na dobu války, zatýkání a   udávání. A to už je zde jeho manželka.   ------------------------55/
Místní mládenec   zvaný Švanda si půjčuje peníze od dalšího   místního muže Tichošlápka peníze na kuřecí   farmu. Ta mu však vyhoří. A protože se   zaručil vlastním domem, má o něj přijít.   Proto mu Dana s Janem nabízejí pomoc, která je   však odmítnuta.
Vztah Adama a Pampelišky se   prohloubil natolik, že ji on žádá, aby si jej   vzala. Ona jej odmítá, protože každý, koho si   vzala její matka i ona předčasně umřel.   Stejně jako její bývalý manžel, otec jejího   syna Josky. I přes toto odmítnutí se všichni   čtyři ocitají ve   státech. ----------------89/
Zde je malý Joska   okraden o darovanou kameru a následně ve   velkoměstě mizí...


Klasický příběh o   návratu exilantů. Nic moc. Ovšem slabý   příběh je doplněn hezkou hudbou a poezií   některých scén. Ovšem ne těch v USA. Tam to   jaksi chybí. Zato Joskova příhoda mne hodně   pobavila. Když už někdo vymyslel tu blbinu o   ztrátě kluka v New Yorku, tak měl také   vymyslet nějaké vysvětlení. Protože prostě   nevěřím tomu, že vzdělaná žena, matka,   která má jen trochu rozumu, synka nepoučila,   že v případě kdyby se ztratil, ihned vyhledal   policejní stanici, nebo prostě policajta vůbec.   Za normálních okolností by mu to vtloukala do   hlavy už doma a cestou letadlem a furt stále   dokola. Takže tato příhoda moc uvěřitelná   není. Dále to kazí scény bez souvislosti a   dokončení. Například muže, nebo Janovo   krvácení. Ale budiž, hezké to bylo. A na paní   Timkovou bylo občas hezké podívání. Je dobré   se ještě před zhlédnutím tohoto snímku   podívat na film „Všichni dobří rodáci“.

Jedná se o film, který bohužel nebyl českou   veřejností doceněn. Lidé v naší zemi   nepochopili, že celá biografie pana režiséra   se promítá do ústřední postavy.

Tak tohle se prostě nepovedlo. Vojtěch Jasný,   vynikající český filmový režisér 60. let se   pokusil vrátit do svého ztraceného ráje, ale   za dlouhých dvacet let nucené emigrace ztratil   formu a kontekt s českou realitou. Přitom ve   filmu hraje docela dost vynikajících herců, a o   to je smutnější se dívat na ten propadák.