Oldřich a Božena

POZOR SPOILER

Oldřich sleduje pohanský rituál. V něm muži skáčou přes oheň a jako unášejí ženy. Oldřich zahlédne jednu obzvláště žádoucí a unese ji doopravdy. Její manžel Křesina je zpit, ale přesto Oldřicha pronásleduje. Avšak je v následující bitce zabit Oldřichovým kumpánem kaplanem.

Božena čeká dítě, což se nelíbí Oldřichově manželce Jutě, která děti mít nemůže. Zrovna sem přijíždí Oldřichův bratr, vládce země a kníže Jaromír, s císařovým nohsledem Guntrem. Ten tvrdí, že Oldřich porušil boží zákon. Oldřich se jede na spícího Jaroslava podívat i s Kochanem z rodu Vršovců. Juta se setkává s Guntrem. Ten jí navrhuje návrat k císaři, ostatně, je to jeho neteř. A vysloví přání, že by se dítě Boženě nemělo narodit. Také připomíná Jaromírovi, že to byl on, kdo nechal Oldřicha zavřít kdysi do vězení, a chce po něm, aby se Oldřicha zbavil. A aby toho neměl málo, ještě navštíví Oldřichova komplice kaplana a připomene mu, že císař mu dovolil zde zůstat a že jemu by měl podávat zprávy. Kdoví co by ještě chtěl, když sem vrazí Oldřich. Je znova Guntrem varován, a tak mu Oldřich doporučí, aby si císař Jutu odvezl a poslal do některého z klášterů, které tak staví. Božena už má porodit, když se zjistí, že její porodní bábu někdo pověsil. My víme kdo, dva vrahové. I Jaromír varuje Oldřicha. A chce po něm, aby jej poslechl, když ne jako bratra, tak jako knížete, a Boženu dal pryč. Oldřich ví, že jde o dítě a ne oni. Proto odmítá. I Juta se přidá a snaží se Boženu podplatit, aby odešla sama. Dokonce dochází k pranici, ale zasáhne Oldřich a Jutu vyhodí. Gunter nabádá kaplana a také Kochana ke zradě. Kaplan by zradil, ale intrika mu nevyjde, a tak na to doplácí. Kochan končí jako Oldřichův vězeň. Ten použije ohně, a tak začíná otevřený konflikt, na který nejvíce doplácí Jaromír, a to ztrátou zraku. Boj však pokračuje...

Film vyvrací známou idylickou pověst o seznámení Oldřicha a Boženy. Naopak zdůrazňuje krvavé události z přelomu 10. a 11. století, tvrdý a surový boj, úklady a vraždy uvnitř vládnoucího přemyslovského rodu, reprezentovaného slabošským knížetem Jaromírem a jeho výbojným bratrem Oldřichem, i úklady německého císaře, který měl eminentní zájem na tom, aby se Čechové nesjednotili. Ty se však nezdařily. Oldřich se zmocnil vlády, zapudil neplodnou manželku Jutu, neteř německého císaře, a s prostou vesnickou ženou Boženou zplodil syna - pozdějšího knížete Břetislava, zakladatele pevného jádra českého státu.

Do doby nejstarších dějin českého státu spadá dramatický příběh bratrovražedného boje dvou potomků rodu Přemyslovců Jaromíra a Oldřicha. Dosud vládnoucí Jaromír, podporovaný německým císařem, zůstává bez dědice. Oldřich naopak na svém hradišti zavrhuje neplodnou manželku a z lože nemanželského s milenkou Boženou zplodí syna. Jeho život musí hájit v lítém souboji proti Jaromírovi a spiklencům – na pražský stolec pak usedá Břetislav, obnovitel přemyslovské slávy a moci...

Divadelní hra Františka Hrubína vznikla v 60. letech a básník sám začal pracovat i na filmovém scénáři. K němu se teprve po patnácti letech vrátil režisér Otakar Vávra, který mu však proti komorní poetičnosti Hrubínově dodal potoky krve a podivuhodné variace na staročeské reálie.

Zdroj: FTV Prima

„V bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody se rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jako by český stát i rod jeho knížat byly před zánikem…“ Těmito slovy scénáře se otevírá příběh z počátku jedenáctého století, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína, kterou uvedlo pražské Divadlo na Vinohradech poprvé v roce 1969.
Oldřich, mladší bratr knížete Jaromíra, se rozhodne oženit s prostou dívkou z lidu. Doufá, že mu dá dědice, jehož se od své první ženy Juty, císařovy neteře, nedočkal…

Česká televize