Patriot

Benjamin Martin (Mel Gibson) je mírumilovný osadník, který chce své nejbližší za každou cenu uchránit před krvavými hrůzami koloniální války. Když ale jeho domov v Jižní Karolíně zpustoší anglická armáda, Benjamin Martin pochopí, že pouze nezávislost Spojených států zajistí jeho rodině klid a bezpečí. Z opatrného farmáře se stává legendární hrdina americké revoluce.

Vdovec Benjamin Martin je skromný charismatický muž, skrývající obrovskou sílu, odvahu a odpovědnost. Kdysi poznal hrůzy války, a proto se staví proti nové a odmítá se v ní angažovat, přestože je jejím cílem dosažení nezávislosti na Velké Británii. Je totiž především otec, milující svých sedm dětí, který chce v klidu žít, farmařit a starat se o ně. Nechce bojovat z pocitu vlasteneckého nadšení, a když dojde k bitvě přímo před jeho farmou, ošetřuje raněné obou stran. Teprve když arogantní anglický plukovník Tavington zákeřně zavraždí jeho syna a druhého pošle na popraviště, mění se farmář ve válečníka. Nebojuje však za velké ideály, pouze mstí smrt svých blízkých a snaží se chránit rodinu, kterou válka ohrožuje. Na pozadí Benjaminova boje proti Britům se odehrávají další drobné příběhy, ať už je to tragická láska jeho syna Gabriela a půvabné Anne, nebo Benjaminovo sblížení se švagrovou Charlottou, která se obětavě stará o jeho děti.

Zdroj: Nova

Hrdina americké války za nezávislost používal jako Indiáni partyzánskou taktiku, aby přelstil své nepřátele. Patriot měl být film založený na skutečných událostech ze života „bojovníka za svobodu" Francise Mario ,jemuž přezdívali Liška z bažin. Producenti Emmerich a Devlin však nepřekousli fakt, že jejich hrdina vlastnil otroky, zúčastnil se štvanic na Indiány a navíc se oženil s vlastní sestřenicí. A tak se z Mariona stal Benjamin Martin a snímek byl prohlášen za fikci. Stejně jako v podobně laděném Statečném srdci je v sázce svoboda národa. Ve filmu však nepůjde o klasické scény z bitev té doby typu: „První linie na své pozice. Nabí jet muškety. K líci zbraň. Počkejte dokud neuvidíte bělmo jejich očí. Ještě ne. Ještě ne. PAL!" S důklad ně ozbrojeným Melem Gibsonem a producenty velkých trháků Rolan dem Emmerichem a Deanem Devlinem (Den nezávislost) u kormidla se můžeme nadít krvavé lázně prvotřídních parametrů, v níž se utopí představitelé královské moci v Novém světě. V nejnovějším Gibsonově spektáklu, v němž jsou Angličané biti jako žito, se děj soustřeďuje na události války za americkou nezávislost. Dá se předpokládat že zobrazení válečných hrůz ve stylu Vojína Ryana polechtá žaludek nejenom divákům, dle také nejednomu historikovi.
Další tutovkou jsou historické rekonstrukce obrovských bitevních scén, které se natáčel v Jižní Karolíně (produkce nechala odpálit na 4000 explozí ). Takže Patriot s rozpočtem přesahujícím 100 milionů dolarů bude asi velkolepá podívaná. A Angličané zase jednou budou muset vydržet pohled na to, jak páchají pěkná zvěrstva (ne že by nám to vadilo). Velkolepé producentské úsilí by mělo zaručit, že se bude opravdu na co dívat.
Total Film 2000/3/10,

Autor/Zdroj: /Total Film


S filmem Patriot se do našich kin znovu vrací Mel Gibson. Zatímco věrné fanynky ocení pouhou přítomnost božského Mela na plátně, příznivci dynamických událostí ze Statečného srdce budou poněkud zklamáni.

Přiběh: V druhé polovině 18. století se obyvatelé Ameriky vzepřeli anglické koloniální správě. Farmář Benjamin Martin má sice srdce patriota, ale války se aktivně účastnit nehodlá. Ovšem jen do té doby, než jeho domov v Jižní Karolíně zpustoší anglická armáda a jedno z jeho dětí zastřelí britský důstojník. V tom okamžiku Martinovi dojde, že přišel čas zapojit se do válečné vřavy, na jejímž konci by mohla být nejen nezávislost jeho země, ale i život jeho rodiny.
Zatímco tříhodinové Statečné srdce bylo nabité od začátku až do konce a divák nemohl ani na chvilku odtrhnout oči od plátna, o bezmála stejně dlouhém Patriotovi se to samé rozhodně říct nedá. Přesto tu najdeme několik scén, ve kterých si Mel Gibson na Skotsko 13. století zavzpomínal - to když všudypřítomnou mušketu vymění za tomahawk a vrhne se s ním mezi Angličany. Podobně jako William Wallace i Benjamin Martin chtěl žít v míru, ale smrt blízkého mu rozbouřila krev v žilách. Ve Skotsku projel nůž hrdlem Wallaceovy ženy, zatímco v Patriotovi skončila zákeřná střela v zádech Martinova syna. Oba muži si uvědomili, že bez boje zůstanou navždy otroky, a tak se rozhodli vzít osud do vlastních rukou.
Režie Patriota se zhostil akční rutinér Roland Emmerich (Den nezávislosti, Godzilla, Hvězdná brána), jehož megalomanská preciznost se promítla především do výpravnosti filmu. Bitevní scény si vyžádaly stovky komparzistů, dobové reálie zase věrné historické stavby a kulisy. Jenže Emmerich společně se scenáristou Robertem Rodatem obalili velkolepou výpravu desítkami zcela zbytečných minut, které jen rozptylují divákovu pozornost.
Zatímco Statečné srdce tři hodiny v pohodě uneslo, Patriot svůj boj se sto šedesáti minutami prohrává. V jeho případě nejsou na obtíž obvykle trapné okamžiky hrdinova sebeuvědomění a následného vzplanutí pro společnou věc.
Benjamin Martin je patriot a okolnosti jeho životních osudů mu prakticky nedávají jinou možnost, takže pro diváka který v podobných gestech nehledá pouze povrchnost, jsou podobné scény poměrně snadno uvěřitelné. Patriot ale do značné míry trpí dobou, ve které se odehrává, protože válčení na způsob dvou proti sobě stojících linií, které do sebe staticky střílí puškami, není příliš záživné. Tento způsob boje je sice v Patriotovi zachraňován občasnými šarvátkami muže proti muži, ale to stačit nemůže.
Patriot má bezesporu nosný příběh, ale při natáčení se režisérovi vymkl z rukou - film by zoufale potřeboval vrátit do střižny a zkrátit zhruba o polovinu. Roland Emmerich se tentokrát více zaměřil na podrobnou studii hlavní postavy, ale s jejím poutavým a výstižným vykreslením si zkrátka nevěděl rady. Ostatně pokud si vzpomenete na jeho předchozí filmy, tak se ani není příliš čemu divit.

VERDIKT
Škoda že se režie Patriota neujal sám Gibson. Kdyby předvedl to co ve Statečném srdci mohl být na světě nový historický velkofilm. Takhle z něj zbyla výpravná podívaná, při které se až příliš často zívá.
Jan Kábrt TotalFilm 2000/6/75

Autor/Zdroj: Kábrt Jan/Total Film

Než si něco začnete se zdánlivě mírumilovným farmářem z Jižní Karolíny, nechte si o něm udělat solidní rešerši. Netušili, jak dobře, rychle a krutě se v poslední válce naučil zabíjet. Neodhadli, že když mu spálí dům, zabijí syny, ohrozí rodinu a jeho svobodu - stvoří z něj nejen mstitele, ale (proti jeho vůli) i patriota. Benjamin Martin prolil tolik krve ve francouzské a indiánské válce, že ho to dodnes budí ze spaní. Proto se z něj stal pacifista, který už nikdy nechce bojovat, a kromě péče o svých sedm dětí, farmu a hrob ženy Elizabeth ho nejvíce zajímá, jak vyrobit bytelné houpací křeslo. „Tahle válka nebude probíhat jen na bitevním poli, ale mezi námi," prohlašuje varovně na shromáždění v Charlestonu, „naše děti ji uvidí zblízka a nevinní v ní budou umírat!" Ale historická realita roku 1776 je silnější než jeho slova. Ve Philadelphii je dopisována Deklarace nezávislosti, osm z třinácti kolonií se již postavilo proti králi Jiřímu a Jižní Karolína se právě zařadila mezi ně. Proti téhle přesilovce nemají Benjaminovy dobře míněné proklamace šanci, neslyší na ně ani nejstarší syn Gabriel, který odchází válčit do kontinentální armády. Je prostě doba, kdy je třeba bojovat za ideály a národ, klidný rodinný život je nutné odložit na pak! Tenhle zásadní postřeh dojde Benjaminovi, když válka vtrhne na jeho farmu, sežehne mu dům, zabije syna a dalšího se chystá postavit před popravčí četu. Tehdy se v něm znovu probudili démoni, na které se snažil zapomenout. Červenokabátníci (v čele s deviantním odborníkem na unfair zákroky plukovníkem Tavingtonem) mu dali zakouřit - ale nepočítali s tím, že se z dýmu, jenž se valí nad jeho zpopelněným domovem, už nevynoří zlomený farmář, ale fantom gerillové války, zvaný Duch. Bojovník, nevyzpytatelně útočící (ve stylu Robina Hooda) se svojí družinou z černých močálů, jenž se bude koupat v jejich krvi a splatí jim tenhle faul i s úroky...
Když po veleúspěšném Ryanovi uvažovali producent Mark Gordon a scenárista Robert Rodat do čeho příště píchnout, napadla je americká revoluce. To téma v sobě má důstojnost (hodnou „ryanovských" tvůrců), filmařsky je (až na Hudsonovu Revoluci ) nevytěženo, nehledě k tomu, že dodáte-li mu potřebné melodramatické ingredience (modelového klad'ase a záporáka, ohroženou rodinu, tragickou love story a záplatovanou vlajku, za kterou stojí bojovat), je úspěch prakticky zaručen. Zbývá jen najít charismatickou ústřední hvězdu (vzbuzující sympatie i v krvavém make-upu) a režiséra, jenž tohle proklamativní aranžmá akceptuje, dodá mentorským replikám alespoň trochu sympatické interprety a plánovaným bitvám potřebnou spektakulárnost. „Hledali jsme někoho, kdo dokáže vyprávět velký příběh," prohlásil Mark Gordon - a našli Rolanda Emmericha. Tak to snaživý Roland, jehož prvním americkým počinem byl Univerzální voják, díky své elastické popkornové adaptabilitě dotáhl v Hollywoodu až k národní tematice, nad kterou je snad už jen hymna a učebnice dějepisu pro základky. Zejména Dnem nezávislosti přesvědčil velká studia, že umí točit americká témata pro americké diváky (na kterých se dá navíc i slušně vydělat - což nikdy neškodí).
Vzniklo tak velkoryse natočené schematické klišé, kde není místy zcela zřejmé, zda je spíše o pomstě či o vlastenectví, nebo snad o tom, jak se kdysi válčilo tváří v tvář. Komu není jasno, ten je postrkován manipulativními replikami typu „modlete se za mě, ale hlavně za naši věc!" (Gabrielův dopis z fronty) či „pastýř musí chránit své stádo a občas odhánět vlky" (reverendův bojový slogan), případně principiální postoj prozřevšího Afroameričana („dneska jsem tady za sebe") atd. Všechno je to až příliš oficiální, schematické a proklamativní, všichni jsou vcelku zřetelně zařaditelní do tábora dobrých a špatných hochů. Mel Gibson se potácí mezi tátou, bojovníkem a Melem Gibsonem (jenž jako by se především snažil vypadat dobře a mužně), Australan Heath Ledger jako jeho syn Gabriel působí vcelku příjemně, neokoukaně, ale i hodně jednorozměrně, Jason Isaacs má parametry rickmanovských ostrovních padouchů, britsky starosvětskou generálskou šarži vystřihl Tom Wilkinson a galskou menšinu zastupuje drsný Tchéky Karyo v poloze, jakou si nedávno nacvičil v Bessonově Johance zArku. Jejich spíše snaživé nežli přesvědčivé výkony spolu s povinnou porcí digitálních triků (z nichž některé jsou viditelné i z hodně vzdálené poslední řady) ve vás pak mohou vzbudit pocit, že nejautentičtější na Patriotovi je prostředí, ve kterém se natáčelo a kde se něco hodně vzdáleně podobného mohlo tak nějak kdysi skutečně odehrát. Když se nebudete hnidopišně hnípat ve věrohodnosti charakterů a historických reálií, můžete si tu užít hodně třeskuté bitevní vřavy ve slušných dobových kostýmech a užívat si střídavě Melovy mužně trpící tváře i jeho řeznické práce s tomahavkem. Přiznávám se, že jsem naivně čekal o něco víc.
Michal Šobr Cinema 2000/8/87

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema


Nový velkofilm režiséra Rolanda Emmericha a jeho stálého spolupracovníka Deana Devlina (scenárista a bývalý herec tentokrát foguruje „ pouze " v roli spoluproducenta) se odehrává v dobách války amerických kolonií za nezávislost na Velké Británii (Americká revoluce 1776-1783). Historické pozadí však zahrnuje i dřívější tzv. války Francouzů a Indiánů (1754-1763), v nichž mezi sebou o ovládnutí území bojovali Francouzi, Britové, Indiáni a američtí kolonisté. Hrdinou příběhu je vdovec Benjamin Martin, jenž se ve válce proti Francouzům a Indiánům vyznamenal, ale z něhož se po založení rodiny stal přesvědčený pacifista. Do války proti Britům se však zapojí poté, co mu sadistický a arogantní nepřátelský plukovník Tavington zabije jedno ze sedmi dětí. Spolu s nejstarším synem Gabrielem založí domobranu (milici) z řad farmářů a bývalých spolubojovníků. Stane se znovu proslulým bojovníkem; vede ho především touha po osobní mstě, kterou nakonec v rámci velké bitvy vykoná. - Roland Emmerich komponuje obdivuhodné, velkolepé bitevní výjevy s detailním popisem historických reálií a s tradičním prolínáním individuálního příběhu a dějinných událostí. Největší důraz ovšem klade na nedotknutelnost rodiny, jež navzdory titulu filmu a navzdory četným symbolům amerického patríotismu hraje ve snímku důležitější roli než abstraktní pojem „vlasti "; hybatelem příběhu je bezprostřední ohrožení dívek, žen a dětí, a nikoli potřeba hrdinů změnit politické uspořádání či formulovat svou národní a kulturní identita. Roland Emmerich a scenárista Robert Rodat často sklouzávají až k nepokrytému citovému vydírání diváků. Je také poněkud paradoxní, že patetické zdůrazňování potřeby získat vlastní nezávislost pochází z produkce současné největší světové velmocí. - Postavy generálů Cornwallise a Gatese jsou skutečné, titulní hrdina byl zčásti inspirován mj. vůdcem domobrany Francisem Marionem, zvaným „ lišák močálů ".
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/8/19

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled