Psohlavci

Výpravná pohádka pro dospělé s pravdivým   základem a náležitým přibarvením a   přebarvením Aloise Jiráska.
Nadstandardní   herecké obsazení, mladý Kopecký, Brodský,   Štěpánková, pidirolička Jana Wericha,   barevné, výpravné, hudba uširvoucí a naše   historie. Stará garda odbojná, mladí pak na to   dojeli, a za pár desítek let přišel Josef a   nevolnictví zrušil.

Skvělé herecké obsazení a výkony. V komparzu   to, pravda, kapku skřípe, ale nešť. Je to   skvělá podívaná a hlavně se dařilo   nářečí, až na drobné chybičky.   Nadprůměrný film.

Zvláštní
partička tihle Chodové...
Celý film se nám   snaží namluvit, že střeží hranice, ale   běhají tam stále jen s jakýmisi nepraktickými   sekyrkami a nepřeperou ani pár zoufalých   dřevorubců, kteří jim pokáceli jejich   oblíbený strom.
Teprve když je začne   poněmčelá vrchnost hodně prudit, vytáhnou do   boje.
Sdruží se do velké "odbojové   skupiny", nejprve se stáhnou do lesů a   vedou jakousi partyzánskou válku, ale když   přijede nepřátelský oddíl, vrhnou se do   bitky.
Tu samozřejmě prohrají. Zřejmě i   díky tomu, že mají jen pár pušek a své   pověstné tomahawky, které se(kdo by to byl   řekl) ukážou v bitvě jako neúčinné...
No   jo, dělám si srandu z vážných věcí. Po   Bílé hoře prostě v českých zemích nebyla   úplně "happy" nálada a Psohlavci jsou   jednou z epizodek této neradostné doby. Trochu   pravdivou a trochu smyšlenou, jak už to Jirásek   psával.
A film? Stejný, jako většina   tehdejších "big pictures"
spousta   známých herců (líbil se mi Miloš Kopecký),   velkorysá výprava a H.L.A.V.N.Ě. !!! ukázat   bohatý jako padouchy a lid dělný jako to   jediné správné a spravedlivé...
Na film se   dá koukat, ale do 3D bych ho nepřeváděl...

Psohlavce jsem četla coby povinnou školní   četbu a líbili se mi. Rovněž tak mám ráda   film, podle nich natočený. Je ovšem nutné si   uvědomit, že Alois Jirásek byl vynikající   spisovatel, ale také velký fabulátor a   "pohádkář". A něco si v duchu doby   přidali i filmaři, takže v žádném případě   nelze film brát jako kapitolu z učebnice   dějepisu. Vždyť už jenom za ten název by   bodří Chodové pana spisovatele pěkně prohnali   čakanama - v jejich době to totiž byla   posměšná nadávka...

Psohlavci
Abych pravdu řekl, Psohlavce jsem nikdy nečetl,   ale ostatní díla Aloise Jiráska znám velmi   dobře. A docela si mi i líbí. Má takový   zvláštní osobitý styl, který mi zde ale   bohužel chyběl. A tady se plně zosobňuji s   recenzí napsanou v obsahu, že se jedná spíše   o sled obrazových výjevů, než o nějaký   ucelený příběh. A pro mě, který ještě toto   dílo nečetl (slibuji, napravím) zde bylo dost   věcí zavádějících a nejasných.
Tvorba   Martina Friče se mi vesměs líbí (aspoň tedy   to co znám, v jeho filmografii mám docela velké   mezery a neminuli mne akorát jeho slavnější   díla jako "Pekařův císař, císařův   pekař", "Pyšná princezna" nebo   třeba "Škola základ života",   ostatní se mi povětšinou netýkají, ale   rozhodně někdy v budoucnu si plánuji aspoň   něco pustit) a je tedy škoda, že Psohlavci   dopadli tak jak dopadli.
Na závěr jenom taková   perlička: Když na počátku dvacátého století   připravovali v Plzni Psohlavce na prkna   znamenající svět, hádali se, jakou barvu má   mít Kozinův kabát, zda bílou nebo modrou.   Skončilo to tak, že museli napsat panu   Jiráskovi, aby jim poradil. Ten odpověděl, že   jasně bílý...

Na svou dobu to bylo až překvapivě dobře   natočené dílko.Sice jsem to očekával trochu   víc jako velkofilm,ale i tak jsem byl velmi   spokojen.