Sloní muž

Režisér David Lynch je známý především díky dvěma ve své době skandálním snímkům Modrý samet (1986) a Zběsilost v srdci (1990). Pozornost publika však vzbudil už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení muži lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno mystickým prologem a epilogem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž divák prochází podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. V této souvislosti je nutné ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Lékaře Trevese ztvárnil Anthony Hopkins, ve filmu dále hrají John Gielgud, Anne Bancroftová a další známí herci. Snímek získal řadu prestižních filmových cen a byl nominován celkem na osm Oscarů.

Zdroj: ČT

Lynchův druhý, komerčně neobyčejně úspěšný film, natočený podle vzpomínek pamětníků F. Trevese a A. Montagua. Vyprávění opřené o autentické materiály a skutečný životní příběh Johna Merricka (1862–1890), muže znetvořeného multiplexní neurofibromatózou, jenž byl atrakcí Londýna 80. let 19. století, je postaveno na „odhrůznění“ titulního hrdiny. Bizarní a krutý osud "sloního muže" Merricka je líčen s akcentem na humanistické vyznění příběhu jeho utrpení. Lynch pojal film jako odsouzení předpojatosti společnosti vůči "nenormalitě" a jako výzvu k přijímání odlišnosti. Film je černobílý a kamera F. Francise mu dává expresionistické ladění souznějící s jeho dramatickým obsahem. Roli "sloního muže" vytvořil v důmyslné masce John Hurt, další postavy vytvořili Antony Hopkins, John Gielgud a Anne Bancroftová, kteří svou účastí nesporně přispěli k úspěchu filmu, děsícího krutostí, jíž je člověk schopen, a dojímajícího údělem hrdiny.
Sloní muž premiérou v září 1980 zahájil své jednoznačně vítězné tažení světovými kiny (mimořádný ohlas zaznamenal v Japonsku!). Řada ocenění včetně tří cen BAFTA (za nejlepší film, pro Johna Hurta a autora výpravy Stuarta Craiga) a francouzského Césara za nejlepší zahraniční snímek pomohly tvůrcům Sloního muže strávit i skutečnost, že žádná z osmi nominací nebyla proměněna v Oscara. Sloní muž je filmem, který nestárne: dodnes se stejnou silou artikuluje nekonečný výkřik světa, který s ozdravným úděsem pohlédl do vlastní hrůzné tváře, kterou obvykle úzkostlivě skrývá pod kápí všednodennosti.
Kino Aero 2004/1

Autentický tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Chirurg Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. David Lynch vychází ve smutném příběhuz prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení mužové lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je obzvláštněno jakoby mystickým prologm a epilogemv působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž si musí divák nějaký čas "zvykat" a projít tak podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. Je nutno v této souvislosti ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Bez ohledu na "hluchá místa", pomalé tempo a občasné melodramatické prvky je Sloní muž velmi solidně odvedeným filmem, který nic neztratil na své působivosti.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Jedná se o Lynchův druhý, neobyčejně komerčně úspěšný film. Příběh znetvořeného muže, natočený podle vzpomínek pamětníků F.Trevese a A.Montagua. Lynch v něm projevil zálibu v bizarnosti a krutosti, patrnou už v jeho prvotině. Osud Johna Marricka, "sloního muže", který skutečně žil na přelomu století, je však líčen s akcentem na humanistické vyznění příběhu jeho utrpení. D.Lynch pojal film jako odsouzení předpojatosti společnosti vůči "nenormalitě" a jako výzvu k přijímání odlišnosti. Film je černobílý a kamera F.Francise mu dává expresionistické ladění souznějící s jeho dramatickým obsahem. Osud nešťastného "sloního muže", opovrhovaného, vysmívaného, zkoumaného, jako přírodní zvláštnost, nakonec i hýčkaného, avšak nikoliv chápaného ve svém lidství, vrcholí Merrickovou dobrovolnou smrtí, jíž tragický hrdina demonstroval svou touhu být alespoň jednou člověkem" ulehl ke spánku v poloze na zádech, ačkoliv věděl, že jeho znetvoření mu tak přivodí udušení. Roli "sloního muže" vytvořil v důmyslné masce John Hurt, další postavy vytvořili Antony Hopkins, John Gielgud a Anne Bancroftová, kteří svou účastí nesporně přispěli k úspěchu filmu, děsícího krutostí,jíž je schopen člověk a dojímající úděl hrdiny.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Režisér David Lynch je známý především díky dvěma mírně skandálním snímkům Blue Velvet (1986) a Divokost v srdci (1990), které budou u nás uvedeny. Pozornost publika vzbudil však už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Chirurg Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. David Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení mužové lopotí u záhadných strojů, Jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno jakoby mystickým prologem a epilo-gem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž si divák musí nějaký čas „zvykat" a projít tak podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. Je nutné v této souvislosti ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Bez ohledu na „hluchá místa", poma-lé tempo a občasné melodramatické prvky je Sloní muž velmi solidně odvedeným filmem, který nic neztratil na své působivosti.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled