Sólokapr

Náš milý neurotický   newyorský židovský   intelektuál Woody Allen a   další z jeho výborných   filmů. Jsem jeho   obdivovatelem a každý jeho   film mám ve své filmotéce.   Samozřejmě, že ani   tentokrát nezklamal.

Svižně ubíhající   allenovka s „pacholkem“   Hughem Jackmanem, který ve   velké rychlosti uléhá do   postele s blonďatou Scarlett   Johansson.
Tu se pak   chystá zlikvidovat a její   entrée v mokrém oblečení   do místnosti je jedno z   nejvtipnějších ve filmu.
Zmatkář „tatínek“   Woody Allen vše komentuje,   nejen ze záhrobí a vše   dospěje k dopadení   tarotového vraha, který   vlastně pravým tarotovým   vrahem není.
A to je   tak nějak všechno. U Woodyho   bych čekala víc. Takže   jediným plusem pro mě   zůstává účast občas   polonahého Hugha   Jackmana=alespoň něco:-)

Scoop
Woody Allen je můj   oblíbenec, už ani nevím od   kdy, jeho filmy se poznají   velmi snadno přesto nejsou   stejné. Sólokapr má   výbornou zápletku, která je   obohacená o klasický humor   Woodyho Allena s nádechem   detektivní zápletky. Velkou   výhodou je samozřejmě   překrásná Scarlett   Johanson, která v roli mladé   novinářky dodává té   postavě její osobní kouzlo.   Trio   Johanson&Jackman&Allen   nemají chybu, příběh   doplňuje vynikající hudba.  
Příznivci Woodyho   Allena mají jeden společný   problém a tím je to, že   pořád porovnávají jeho   filmy, jenže ono se to tak   docela porovnat nedá, přece   jen každý je jiný přesto   stejný, ale i tak Sólokapr   není žádným zklamáním a   rozhodně si Woody neudělal   žádnou ostudu.

Typicky allenovsky absurdní,   ale možná až příliš   typicky. Děj není ničím   překvapivým, situace jsou   poměrně snadno   předvídatelné, jednoduše,   je to zkrátka místy docela   nuda. A dokonce i Scarlett   Johansson, jako by díky   brýlím ztratila něco ze   svého krásného sexapealu, i   když pořád bylo na co   koukat.

bez aroma
řečnění Woodyho Allena   miluji, tak jako jeho   roztomilou postavu. Bohužel   jsem nemocná neustálým   porovnáváním jednoho jeho   snímku se snimkem druhým.   Přesněji se mi tedy vybavuje   Scarlett, kterou obsadil již   v Match Pointu. Porovnávaje s   ním je tento snímek velmi   slabý, ačkoli má Scarlett   více prostoru. Nevím, jestli   očekávat romantiku nebo   napětí, vtipné hlášky   nebo vraždu, jestli jde o   snímek života žurnalistky   nebo starého mládence,   který trpí syndromem   poučování a utkvělé   představy. Dokonalý muž zde   bezesporu vystupuje, dokonalý   příběh to ale ani náhodou   není, není ani komedií   kromě minima vtipných   hlášek, a termín   "krimi" je v tomhle   filmu také sprosté slovo...   Úvod snímku mne málem   donutil film okamžitě   vypnout, divadelní vsuvky   šly těžce mimo mne, dokonce   snímek hatily... celkově jde   o poblouzněný film, který   je kupodivu na obvyklé   Woodyho až lidmi konané   naturalismy mrtvolně   klidný... není ale ani   zdaleka takovým zklamáním   jako Woodyho snímek   "Cokoliv"...

… „Jestli to vyjde, bude   to bomba. Je v tom všechno.   Známí lidé, vraždy,   prostituce.“ Obávám se,   že to nevyšlo a stejné   překvapení, jakým byl pro   mě Match Point se tentokrát,   alespoň v mém případě,   skutečně nekonalo. A to, že   se mi „ Sólokapra“   podařilo vůbec dokouknout,   je hlavně zásluha urostlého   Hugha Jackmana na kterého   jsem se opravdu dívala se   značným zalíbením, v jinak   nepříliš vtipném a   nepříliš zábavném, ale o   to víc rozvleklém dílku,   sestaveného ze všeho co už   tu (a ne jednou) bylo.

Zajímavý film, netradičně   podaný. Woody Allen a Scarlet   Johanson byly super a hlavně   byly asi jediný důvod, proč   jsem se na film dívala. Je   fakt, že nebýt těch dvou v   hlavních rolých film by byl   asi naprosto o ničem.   Zkrátka tomu dodávají   šmrnc a jiskru a tak to má   být.

Sólokapr není špatná   komedie. Má tu špetku   allenovského humoru, skvělé   herce i nápaditý příběh.   Připomíná mi spíš   komorní anglické komedie,   které se soustředí na   poutavý příběh   vyprávěný dobrými herci.   Pokud se Vám něco takového   líbí, můžu Sólokapra   vřele doporučit. Možná,   že Woody Allen na stará   kolena chytá druhý dech...