Tohle je náš svět

Rozhodně
mi to nepřišlo jako komediální snímek, jak je   někdy prezentován. Celkem slušné drama, ve   kterém mám do teď dilema, zda mám otci fandit,   nebo ho nenávidět...A myslím si, že to byl i   trochu záměr tvůrců. Jinak slušně natočeno,   dobře zahráno, a i přes delší stopáž to   bylo koukatelné.

Po sociální stránce se jedná o hodně   dráždivý film, neboť je morálně   nepřípustné, aby šest dětí žilo s otcem   mimo civilizaci někde v lesích. Nakonec, v   příběhu je to také dáno najevo, ale byť otec   vyznívá tímto stylem života jako podivín,   děti nijak zaostalé nejsou. Učí je nejen   přežít v nástrahách džungle, ale dává jim   také takové vzdělání, že jeho učitelskému   umu nesahají školy ani po podrážky. Ano, je to   příběh poněkud progresivního, avšak hlavně   svobodomyslného, otce, který se sám sobě   zavázal vychovat své děti v divočině, kde se   ráno coby lovci honí za potravou, odpoledne   šplhají v dešti po strmých útesech a večer   čtou filozofické romány a analyzují Marxe.   Ospravedlňuje ty, kteří se zaměřili na   jedinečnost jeho rozhodnutí a šokujícím   způsobem připomíná, že i laskaví rodiče   mohou být ke svým dětem krutí a násilničtí.   Každého jistě napadne, kde je matka dětí. Po   smrti, což taktéž, v jistém smyslu, vede k   určité dramatizaci děje. Takže o co tady jde   především? Jedná se o nejlepšího tátu na   světě a nebo ne? Sociální úřad samozřejmě   bude mít jasno okamžitě. A ostatní? Viggo   Mortensen v hlavní roli dělá co může, aby v   daném přesvědčení udržel rovnováhu mezi   dvěma protikladnými silami, aby se nenadržovalo   žádné straně. A dá se říct, že se mu to   daří. Jeho postava je svým způsobem   antikonformní hipík učící své děti doma a   hovořící s nimi přímočaře, což by žádný   jiný rodič neudělal. Každopádně u svých   dětí respektuje nejen inteligenci, ale hlavně   vnímání a posouzení stavu věci. Je velmi   kompromisní a má respekt k jiným názorům a   ideologiím, ale pro svůj prospěch s nimi   zároveň manipuluje. Hlavně svobodně rozhoduje   sám za sebe a to je pro něj to   nejdůležitější. Snaha prarodičů dětí   získat do osobní péče je už léta provařená   dějová šablona. Připomenout si můžeme třeba   snímek ´Do útoku´ (1987), kde tomu s   patřičným rázem čelil řidič kamionu   starající se o svého synka, taktéž po smrti   jeho matky. Originální název snímku ´Captain   Fantastic´, dle režiséra a scenáristy v jedné   osobě Matta Rosse, odkazuje na slavné   stejnojmenné album Eltona Johna a proč, musejí   znát především jeho fanoušci. Každopádně   prý stačí porovnat písně s událostmi v   příběhu tohoto snímku, který zajímavě   povznáší myšlenku o civilizovanosti lidského   pokolení. Ochrání člověka lidské zákony   nebo zákony přírody? Jaký život je   přínosnější? A to nejen pro člověka, ale   právě i k té přírodě. Přes hlavní dějovou   linku je tu motivů více než dost. jen se   snažit je vysledovat a zamyslet se nad nimi. Z   tohoto hlediska lze doporučit také snímek   vzniklý rok po tomto ´Beze stop´ (2018) v   podstatě na obdobné téma.

Rodinná adventura s leitmotivem KAM S NÍ... hm,   tak to jo. Škoda jen, že mi moje ohraničenost   nedovoluje porozumět srandě a užít si ji   stejně, jako natureman Viggo a jeho polodivoká   rukojmí s encyklopedickými znalostmi - a to jsem   se domnívala, že všechny zvrácenosti velkým   plátnem už prošly. Film o naprosté neúctě k   čemukoli, především pak k životu - rodinné   sounáležitosti, výchově, tradicím, morálce -   chcete-li k civilizaci - v tom správném slova   smyslu. To všechno spláchli do stoky spolu s   úchylným přáním osoby, kterou omlouvá   snížená příčetnost z přemíry rodinného   štěstí na samotě u lesa, odkud je hippie-busem   do KFC jen co by kamenem dohodil... Ovšem   neopomněli se přitom pokusit o výsměch   hodnotám, které se při veškeré námaze   ještě nepodařilo zadupat do země, jako již   obligátní snahou předvést nematrikové   katolíky coby zkostnatělé, bigotní karikatury.   Když už se zabývat alternativním způsobem   života, což takhle dosadit do filmových postav   jinší zálesáky, no ale to už jsem v docela v   jiném světě, jakož i žánru...

Kapitán Fantastik
Fajn film o fotrovi, kterej nemá slámu v hlavě   ani v šourku. Na poměry USA odvážné dílo, z   kterého může bolševikům a fašistům   prasknout cévka.

Kdo by nechtěl mít dětství štastné i   dobrodružné?
Který otec nesní o tom, že bude   vychovávat děti tak, aby jejich dětsví bylo   štastné, dobrodružné a připravilo je na   život v dospělosti? A kdo by nechtěl předat   dětem i trochu nebo víc své vlastní životní   zkušenosti a filozofie?
Někdy se to daří,   většinou ne a někdy se to zkouší i tou   alternativní cestou.
Výborný film hlavně o   tom, že nic se nesmí přehánět, ani ty   sebevznešenější úmysly.

Taková normální rodinka. Jsou schopni rybičkou   skolit mamuta, vyšplhat na Čumulangmu, dostat se   na Harvard díky studiu mraveniště, ale neví,   co je Coca cola. Jak píše někdo již přede   mnou, pravda bude někde uprostřed. Nic na   světě není a nikdy nebude ideální. Místy   trochu humoru, místy trochu smutku, takový   pohodový filmík.

Kde je ta správná míra? Umět přeříkat   Listinu práv v osmi letech, ale když v pubertě   dostane člověk pusu, tak se chce hned ženit?   Ulovit si jídlo a neznat colu? Pravda je někde   uprostřed...Na tohle se zajímavě kouká, ale v   reálu je to prostě utopie. Být svobodomyslným   je hezká věc, ale benzín a nemocnice se taky   hodí, když jsou potřeba, takže trochu   pokrytectví. Zajímavé komentáře m6k a   petrusmev.

Tak jako není dokonalý utopický život, není   dokonalý ani tento film. Na jednu stranu je   sympatické, jak se vysloveně snaží nepoučovat   a nevysvětlovat, na druhé straně je v něm   hodně nedotažeností, takže i při malém   zauvažovaní se dají objevit nesmysly, které by   v reálu nemohly nastat. Ale filmu jde víc o   poskytnutí příležitosti k divákovu   zamyšlení nad současným systémem, než o   vytvoření předobrazu jiného systému.
Kladem   jsou vynikající režie, která daleko přesahuje   scénaristickou složku, a herecké výkony,   zvláště Viggo Mortensena, ale v podstatě   všech zúčastněných herců a   dětí.
Úžasná je scéna z konce filmu, kdy   otec s dětmi sedí ráno u stolu, děti, čtouce   knížky, čekají na školní autobus, k tomu   pomalu přestává hrát hudba, film se uvolňuje   a divák má možnost vychutnat si spolu s nimi   přítomný okamžik.

Uzasny snimek, spoustu situaci k zamysleni,   spoustu uvah o svete a konzumu a az na par scen   vybocujicich z konceptu(free food action) naprosto   skvele uchopeny dej i scenar. Po velmi dlouhe dobe   davam 10!

Příroda vers. kapitalismus...
Po úvodních minutách filmu jsem si zalebedil,   pohodička – užiju si krásnou pohádku o tom,   jak je skvělý alternativní život mimo   civilizaci, uprostřed lesů. Kde sverázní,   hippiesáčtí rodiče učí své početné děti,   aby se uměli postarat samy o sebe. A ještě   navíc, v domácí školní výuce, jim místo   ideálů konzumu a měšťáckého pohodlí,   vštěpují Setonovské dovednosti a myšlenky   Noama Chomskyho.
Jenže idylka se poněkud   zadrhne, když matka, kterou museli, pro jejím   upadnutí do depresí, odvézt od nemocnice,   spáchá sebevraždu. Při „road-movie“   cestě, obytným autobusem, na její pohřeb,   najednou začínají vyskakovat nepříjemné   otázky. Je otec Ben, až takový přírodní   pohodář, a nebo tak trochu umanutý diktátor.   Film přestane být prvoplánovou pohádkou a   začne klást otázky k zamyšlení. Nakonec   tedy, tak trochu dojde, na tradiční   hollywoodský happyend, ale i tak, ten film není   přeslazená limonádička. Je dobrej a nedivil   bych se, kdyby po jeho shlédnutí, některý   divák podlehl touze prásknout za sebou dveřmi   svého bytu uprostřed velkoměsta a dostal chuť   žít třeba v maringotce na kraji lesa.