Třetí rota

Snímek o osudech jedné československé   legionářské roty v Rusku natočeného podle   románové předlohy literárního autora Josefa   Kopty pod názvem ´Třetí rota na magistrále´.   Podle čtenářských ohlasů vykresluje ideje   prvního československého vojska složeného s   dobrovolníků vrátivší se do válečných   hrůz. Román se skládá ze tří dílů, ze   kterých byly pro film vybrány jen určité   úryvky. Do scénáře však byly zpracovány tak,   že to ve filmu poznat ani není. Vadou na kráse   je snad pouze to, že se ne zcela podařilo   zachytit původní Koptovy myšlenky. Snímek tak   spíše působí jako filmová reklama na onu   literární předlohu, která toho přece jen   několikanásobně řekne víc. Na třicátá   léta je snímek, hlavně po technické stránce   své doby, impozantní a co si budeme povídat, v   oblasti válečného žánru v dnešní době   českými tvůrci nepřekonatelný.

Moc legionářských filmů natočeno nebylo a tak   beru zavděk i tímto průměrem. Pro mě dnes   premiéra, díky CS filmu. Dějově je film   nevyvážený, hodně postav, problémy (zaujal E.   A. Longen jako voják nakažený pohlavní   chorobou), pohnutky hrdinů k přeběhnutí k   nepříteli jsou téměř nezdůvodněné,   národní přesvědčení nebo antimilitarismus.   Postava pana Růdla připomíná Josefa Švejka   jenže na druhé straně fronty. Se svou   fajfčičkou a neustálými komenty. Hodně z   děje zaberou pěvecká a taneční čísla   převážně Sboru donských kozáků Platov,   originál; zazní ale i česká hymna   (Legionářský pěvecký sbor Slavia). Záběry z   ruské hospody s podivnými týpky mohou klidně   konkurovat vypjatým situacím z ústavu, ve   kterém léčí pokročilou demenci. Bojové   scény, útoky ze zákopů, na svou dobu natočeny   slušně. Výkony herců, na počátky zvukového   filmu (v Čechách cca dva tři roky), jsou   kvalitní. Pro mě bylo zajímavé jak už tehdy   známí herci, a později hvězdy   prvorepublikového filmu, Jaroslav Marvan a   Theodor Pištěk pronesli jednu větu a na   plátně se objevili na patnáct dvacet vteřin   jako členové jakéhosi odbojového výboru.