V domě

U NICH DOMA

Pseudo - psychologická sonda do   duší členů jedné „dokonalé rodiny“ z   pohledu jednoho studenta, který svou   „dokonalou rodinu“ nemá. A tolik po ní   touží, že neváhá udělat všechno proto, aby   se do ní dostal. Díky podpoře svého učitele   literatury se mu to i daří. Propletenec osudů   však nemůže dopadnout dobře pro všechny   zúčastněné.

No – po delší době jsem   zatoužila opět po troše umění, ale tady jsem   evidentně šlápla vedle. Základní myšlenka   možná nebyla špatná. Napětí, zda je   příběh pravdivý nebo je jen spisovatelovou   fikcí, dost dlouho udržoval moji pozornost, ale   v momentě, kdy se začala mísit realita s   učitelovou konfrontací na místě děje, jsem   celý film odsoudila k nezdaru. Tajemno pominulo a   již nebylo o co stát. Jako ryze artový a   festivalový film to možná bylo dobré, jenže   do mé představy o umění toto dílko rozhodně   nespadá. Je mi líto.

Lišák François Ozon zase všechny dostal -   profesora, jeho ženu, celou Raphovu rodinu i   mě... Od prvních minut zajímavý příběh   zloděje životů, který krade pro inspiraci,   sám vytváří zápletky a co víc, dokáže   zainteresovat nové postavy, ze čtenáře   vytvořit spoluautora a jeho zvědavost změnit na   voyaerskou posedlost, odkrýt skryté touhy,   donutit ho udělat věci dříve nemyslitelné pro   pouhé "pokračování příště" - tak   tomu já říkám tvůrčí psaní... Škoda jen   lacinějších triků mezi fiktivní a skutečnou   rovinou.