Valhalla: Říše bohů

Myslel
jsem si (možná naivně), že jsem přiměřeně   seznámen se severskou mytologií, a od první   chvíle jsem žasl, neboť jsem ji ve filmu nemohl   poznat. Viděl jsem figurky, které se sice   stejně jmenovaly, ale přišlo mi to jako kdyby   analfabet točil film o tom, že jsou písmenka.   Vidíme divné A, vidíme ještě divnější C,   ale smysluplné slovo z toho nevykřešete. Když   jsem spatřil jméno režiséra, rozbřesklo se   mi, a poslední hřebíček do rakve byl, když   někdy v 51. minutě Tyrovi lovci volají   "utíkejte". Takže s dalšími   zmatečnými spektákly, bezzubým zvukovým   doprovodem i absurdními situacemi má spokojenost   klesala, až s posledním zavytím malé hrdinky   klesla úplně. Nerad dávám dolní minimum, ale   nic lepšího tomuto veledílu neudělím, neb   jsem v něm nic lepšího ani nenašel.

Odin, Thor a Loki poněkud jinak. Zapomeňme na   Marvel, tohle je skutečné severské fantasy se   vším všudy. Stejně jako ve snímku od Marvelu   ´Thor: Ragnarok´ (2017) je potřeba odvrátit   konec světa - Ragnarok, avšak tady to máme v   hluboce temném zpracování. Snímek je hranou   verzí animovaného filmu ´Valhalla´ (1986), a   byť je hraná verze hodně temná, vlivem   dětských hlavních hrdinů je určen spíše pro   starší děti, než pro širší publikum. Děj   je prost brutality a naopak je v popředí   obyčejný přirozený humor a smířlivější   nadhled. Avšak i tak je severská mytologie   zachována. Tento dánský projekt je tedy dle   místních zvyklostí daleko syrovější a v   rámci fantasy daleko přirozenější, než   pojetí americké komiksové zábavy. Tohle   srovnání je prostě neodvratitelné, neb Marvel   z toho udělal úplně něco jiného, než jak je   známo v severských zemích. A dánští tvůrci   si na tom dali hodně záležet. Natáčelo se v   Norsku, Švédsku, Dánsku a na Islandu a o zbytek   se postarali kouzelníci s CGI. A výsledek je   prostě tak úžasný, že ani není znát   nižší rozpočet. Zdánlivým problémem je   poněkud rychlejší tempo ve vývoji děje. Není   divu, neboť to nemá tolik prostoru, jako   trilogie ´Pán prstenu´(2001-03), takže   větší plynulost prostě nebyla možná. Tím   také není dán patřičný prostor určitým   postavám, které by si to jistojistě   zasloužily. Je zkrátka potřeba se zbavit   rozmazlenosti nastaveného schématu právě od   dob Pána prstenu, neboť ne každý fantasy film   bude stejně takový. Snímek je po vizuální   stránce rozhodně povedený, jen je potřeba   krapet odpustit právě ty scenáristické   nedostatky. Nejlepší dánská fantasy za   několik posledních let? Tak to jistojistě ano.