Výměna

Christine Collinsová musí v březnu 1928 odejít nečekaně do práce. Nechá devítiletého syna Waltera doma a on zmizí. Christine zavolá policii, ale dozví se, že policie může vyhlásit pátrání po pohřešovaném až za dvacet čtyři hodin. Příštího dne se kapitán J. J. Jones z policejního oddělení v Los Angeles ujímá vyšetřování, ale bezúspěšně. Případ se dostává do povědomí veřejnosti. Zmiňuje se o něm i presbyteriánský pastor Gustav Briegleb, který ve svých kázáních brojí proti korupci a zvůli v místním policejním sboru.
V červenci kapitán Jones oznámí Christine, že policie v Illinois objevila chlapce, který cestoval s jakýmsi tulákem. Chlapec prohlašuje, že je Walter Collins. Policie pozve novináře, aby se zúčastnili shledání matky se synem. Christine však zjistí, že to její syn není...

Christine se pak nechá policií přesvědčit, že syna v šoku nepoznala, a odveze si chlapce domů. Postupně ale získává důkazy: chlapec má obřízku, kterou Walter neměl, je menší než Walter a i chrup má jiný. Jones spolu s policejním náčelníkem Jamesem E. Davisem, ve spolupráci s kapacitami v identifikaci pohřešovaných dětí, se ji stále snaží přesvědčit o opaku. Christine trvá na tom, aby policie dál jejího syna hledala. Pastor Briegleb se s Christine sejde a podpoří ji v jejím boji. Christine svým nesouhlasem policii překáží a Jones ji nakonec dá umístit do psychiatrické léčebny. Tam ji nutí, aby podepsala, že chlapec je její syn...

Mezitím detektiv Lester Ybarra dostane úkol deportovat do Kanady mladého Sanforda Clarka, který se ilegálně zdržuje na ranči svého bratrance Gordona Northcotta. Clark se mu svěří, že ho Northcott donutil, aby mu pomáhal brutálně zabít asi dvacet chlapců, které unesli. Na fotografiích pohřešovaných pozná mezi unesenými i Waltera. Na ranči se najdou kosterní pozůstatky. Northcott je dopaden a zatčen. Briegleb informuje o případu v rozhlase a organizuje protesty před budovou policejního oddělení. Zasadí se i o to, aby byly z psychiatrie propuštěny ženy, které se tam dostaly zvůlí policie. Christine na policii podá žalobu a Briegleb jí obstará obhájce. Během slyšení se potvrdí všechny důkazy o tom, že nalezený chlapec není Walter.
Obhájce zdůrazní, že Jones umístil Christine na psychiatrii bez soudního příkazu. Náčelník Davis se snaží zachránit situaci. Dá tisku prohlášení o tom, že identifikovali chlapce jako Arthura Hutchinse. Přijede si pro něj jeho vlastní matka a Arthur řekne před novináři, že ho policie nutila, aby se za Waltera vydával. Northcott je odsouzen k trestu smrti oběšením, kapitán Jones je suspendován, náčelník Davis degradován a starosta města se vzdá kandidatury na další období...

Christine se po pěti letech dozví, že byl nalezen další chlapec z ranče David Clay. David na policii vypoví, že se třem chlapcům, mezi nimiž byl i Walter, podařilo z ranče utéct. Northcott se je tehdy vydal hledat autem a David se během útěku od Waltera a jeho kamaráda odpojil. Christine má naději, že by její syn mohl být ještě naživu...

Zdroj: FTV Prima

Výměna je nominována na 3 Oscary

„Vzal jsem si scénář do letadla a hned po přečtení jsem věděl, že to chci točit. Mám rád skutečné příběhy, zvlášť když působí neskutečně,“ popisuje herecký a režisérský veterán Clint Eastwood svou reakci na první setkání s neuvěřitelným příběhem bojovnice Christine Collins. A právě za ztvárnění této ženy je Angelina Jolie nominována v kategorii herečka v hlavní roli. Další dvě nominace jsou v kategoriích kamera a výprava.

Režírující Clint Eastwood si rád vybírá příběhy, které jdou až na dřeň lidských emocí. Výměna není výjimkou. Příběh ženy, jíž osud připraví řadu nesmírně těžkých životních zkoušek, je podobně výjimečný jako režisérovy předchozí a mnoha cenami ověnčené filmy Nesmiřitelní, Tajemná řeka nebo Million Dollar Baby.

Los Angeles, březen 1928. Je svěží sobotní ráno a v útulném domku na předměstí se svobodná matka Christine Collins (Angelina Jolie) před odchodem do práce loučí se svým devítiletým synem Walterem. Netuší, že ho možná vidí naposledy. Po návratu z práce totiž čelí asi největší noční můře každého rodiče – zmizení dítěte. Navzdory usilovnému pátrání státních orgánů se nepodaří zachytit jedinou stopu ztraceného chlapce. Uběhne pět měsíců a najednou, jako blesk z čistého nebe, udeří šťastná novina. Walter se našel a losangeleská policie, která si potřebuje napravit pošramocenou pověst, zaviněnou četnými skandály, ho s velkou pompou před zraky novinářů předává přešťastné matce. Moment nadšení záhy vystřídá další vlna zoufalství. Nalezený chlapec není její Walter. Policie, která nechce přijít o kladné body, ale trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter Collins a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Stejně bohorovně odmítá i evidentní důkazy svědčící ve prospěch její teorie. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná. Zatímco ona chce jen najít svého pravého syna, ti, kteří by jí měli pomáhat a chránit, dělají vše proto, aby ji umlčeli. Třeba i navždy.

Neuvěřitelný příběh bojovnice Christine Collins spatřil světlo světa díky scenáristovi Michaelu Straczynskimu, který ho před sedmi lety objevil v archivu losangeleské radnice. „Chystali se zničit nějaké staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na záznam o jejím případu, nevěřil jsem, že se to skutečně stalo. Ta žena vytrvale kladla jednoduchou otázku – Kde je můj syn?, a málem jí rozložila policejní sbor města Los Angeles,“ říká Straczynski. Nabídl příběh slavným hollywoodským producentům Brianu Grazerovi a Ronu Howardovi, protože věděl, že mají slabost pro látky podle skutečných událostí, a ti ho doporučili Clintu Eastwoodovi, který s nimi tuto vášeň sdílí. „Vzal jsem si scénář do letadla a hned po přečtení jsem věděl, že to chci točit. Mám rád skutečné příběhy, zvlášť když působí naprosto neskutečně,“ říká slavný herecký a režisérský veterán.

Matka se urputně modlí za návrat svého uneseného syna. Její modlitby jsou vyslyšeny - syn se vrací. Prvotní radost postupem času vystřídá nejistota a strach. Matka zjišťuje, že ten kdo se vrátil, není její syn...

MFF v Cannes ´08 (Francie): Nominace na Hlavní cenu festivalu Zlatou Palmu.

Původní název kriminálního dramatu Changeling, česky tedy Vyměněné dítě, distributor bohužel nahradil nicneříkajícím titulem Výměna. V dobovém psychothrilleru, vycházejícím ze skutečného případu z roku 1928, se jedná o srdnatý boj matky proti zkorumpované losangeleské policii. - Christine Collinsová po návratu z práce zjistí, že její devítiletý syn Walter zmizel. Policie jí po pěti měsících s pompou předá ztracené dítě. Jenže matka okamžitě pozná, že to není Walter. Policisté se s ní však o tom odmítají bavit a naopak se snaží zabránit jí ve zveřejnění jejich chyby. Dokonce ji odklidí na psychiatrii. Díky reverendu Brieglebovi, neúnavně poukazujícímu na prohnilost policie, však žena může pokračovat v nerovném boji. Případ jejího syna se nečekaně spojí s případem sériového vraha Gordona Northcotta. Vzhledem k různým nejasnostem se paní Collinsová nevzdává naděje, že její syn vyvázl ze zločincových rukou, a pátrá po něm dál: stále má naději... - Neúnavný Clint Eastwood ve svém novém díle, na němž se podílel i jako autor hudby a spoluproducent, rozvíjí zajímavou látku s nadhledem zkušeného filmaře. V pomalém rytmu zachycuje dobovou atmosféru, charaktery postav i postupný vývoj událostí a mimo jiné používá i krátké flashbacky. V centru pozornosti je samozřejmě nešťastná matka v uměřeném podání Angeliny Jolieové. Kruté scény jsou utlumeny, avšak příběh se neobejde bez drobného citového vydírání a melodramatických prvků. - Scenárista J. Michael Straczynski se k námětu dostal, když procházel staré spisy určené ke skartování. Zaujal ho nejen příběh samotný, ale i jeho (zmíněné) propojení s kauzou tzv. Winevillských vražd z kurníku (z těch byla ve skutečnosti obžalována i Northcottova matka).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/2