Vyšší moc

pekný film
a dej sa vyvíja pomerne neočakávane, Veci si   začnú postavy uvdomovať až postupne...   Zaujímavý pokus o znázornenie ľudského   sebaklamu, spoločenských rolí aj súčasnej   doby.

Povedená psychologická studie moderní rodiny.   Jednání lidí v nečekaných a životu   nebezpečných situacích, kdy zavládne   primitivní instinkt přežití, je tématem   tohoto snímku a je velmi cílený. Mladá   čtyřčlenná rodina na dovolené ve   francouzských Alpách se do takové situace   dostane na terase restaurace během oběda. Náhle   se vyřítí lavina a přímo na ně. Je to tak   rychlé, že na přemýšlení není čas. Každý   se v mžiku zachová tak, jak se zachová. Matka   skočí na obě své děti a chrání je. Otec se   snaží uniknout. Lavina však nebyla tak   nebezpečná jak vypadala a všichni se vrací   zpět. Nic už však nebude jako dřív.   Tradiční role muže a ženy a jejich vzájemné   očekávání, které z nich vychází, dostalo   rázem trhlinu. Milující otec je v očích matky   viděn jako zrádce. Rodina se mu začne odcizovat   a že se něco děje poznají i děti. Otec se   nakonec pod tíhou viny psychicky zhroutí. Asi   nejcitovější scéna z celého filmu, kdy se ho   snaží uklidnit obě děti a nutí k tomu i   mamku. Z příběhu vyznívá otázka. Zachovali   by jsme se v takové nebezpečné situaci stejně?   A nebo jinak? Je instinktivní reakce souhra   náhod? Je to zkratkovitost? Dá se to vůbec   ovlivnit? Příběh vyvolává spoustu otázek a   řekl bych, že to byl záměr. Poetické ladění   vytváří artové dílo, které se snaží moc   netlačit na pilu, aby byla zachována také   nějaká ta civilnost. Mohlo to být ještě   lepší, ale takto to zcela postačuje.