Ztracený víkend

Ako si spraviť krásny víkend
Nezainteresovaným to príde možno ako sci-fi,   ale bohužiaľ takáto je často realita. Krásne   pomalý pád. Schovávanie fľašiek kade tade,   všade zákaz nalievania, zháňanie drobných a   ak nič z toho nie je, tak sa chodí ako bludná   duša a premýšľa sa, čo kde zohnať. Iná   možnosť neexistuje. Kradnutie 10 dolárovky od   dámy, aby mal na útratu, keď treba predať   písací stroj, len všetko je zatvorené. Nočná   mora každého alkoholika. Po kolapse sa dostáva   na záchytku a tam to je bezkonkurenčne vrchol   filmu, ako ten chlapík dostáva delirium tremens.   Dosť realistický príbeh ako sa dá stratiť   víkend pitím. Alebo skôr sebazničením

Ožranov som nikdy nemal rád, tu je jeden z   dôvodov, prečo tomu tak je. Nie sú hodní   žiadnej ľutosti, iba opovrženia. Inak obdivujem   trpezlivosť priateľky hlavnej postavy,   samozrejme pôsobí nereálne.

Musím ještě něco psát, když už to všechno   napsala mat.ilda níže?
Za mě tedy jen to, že   si budu dlouho pamatovat depresivní soundtrack,   myš ve zdi a že bych to na místě Donovy   snoubenky dávno vzdala.

Jó, barmani vyslechnou tolik románů, co   kdejaké nakladatelství nestačí vydat za celý   rok, chyba, že ač je každý z nich originál,   stejná romantická zápletka dvou hlavních osob   (vypravěče a lahve) a ve většině případů i   stejný konec, se časem mohou stát poněkud   nezáživnými. I Don Birnam se pouští do   vyprávění, když už nemůže psát - o tom,   jak vyměnil víkend s milujícím bratrem, svou   láskou a šanci na opuštění uzavřeného   kruhu, jehož je zajatcem, za starou dobrou párty   o třech kumpánech - Dona opilce, Dona   spisovatele a levné režné... A Billy Wilder   nám jeho příběh vybavil obrazem, doplnil   kvílivým zvukem hry na pilu a obsadil výborným   Rayem Millandem, který k večeru s alkoholem   přistupuje jako k noci s vytouženou milenkou a   jeho šťastný úsměv z vlastnictví plné lahve   předčí i ten dětský, štědrovečerní...   Pravda, bylo by lepší, kdyby si v okamžicích   pohnutí herci nepomáhali trháním hlavy a   dialogy nevedli tolik divadelnicky (čestnou   výjimkou je skvělý ošetřovatel Bim), i tak se   toto drinking drama může směle rovnat těm   dnešním, co chytnou a nepustí až do typického   - The End...

Poněkud přemrštěné drama o zápase s   nejrozšířenější společensky přijatelnou   drogou by snad bylo skvělou varovnou a   očišťující tragédií, kdyby se hlavní   antihrdina nakonec přece jen zastřelil. Ale   protože se tu zjevila všemocná láska v podobě   divadelního boha na mašině (což bylo   mimochodem předvídatelné už od samého   začátku), bylo tímto zázračným happy endem   všechno dobré na tomto filmu definitivně   pokaženo. Konec špatný, všechno špatné. V   tomto případě však: konec dobrý - všechno   špatné.

Solidni snimek. Ke konci zobrazene delirium   tremens je dobrym varovanim kazdeho, kdo nedokaze   poznat, kdy ma dost.

Skvělé drama, které ve své době mělo stejně   výbušný potenciál jako dnes Trainspoting. Ani   se nechce věřit, že je starý více než 60   let. Skvěle zahrané, vynikající byla i režie   a kamera. No a jedna hvězdička dolů za ten   závěr, ten je jako facka.