Nikdy nejsme sami

Občas je dobré vidět, jak někdo žije   totálně ve sračkách, abych si uvědomil, že   ty moje nejsou tak velké, hluboké a   bezvýchodné. Film je bizarnost, ale užitečná.

Film Petra Václava je znovu silně sociálně   akcentovaným příběhem ze současnosti, ve   kterém je opět reflektováno romské etnikum.   Podobně jako v jeho filmech Marian, Cesta ven,   nebo Skokan. V tomhle tématu se hodně orientuje   a je v něm opravdu dobrý. Tentokrát je to   portrét "ztracených postav‟ a jejich   více, či méně zoufalých životů. Příběh   prodavačky (Lenka Vlasáková) z maloměstského   krámku, jejíž hypochondrický manžel se   potácí na pokraji psychického zhroucení. V   této roli přesvědčivě exceluje Karel Roden.   Aby neměla životních strastí málo, zamiluje   se do romského pasáka, (Zdeněk Godla - znáte z   Mostu), který se v jejím krámku pravidelně   zastavuje se svou "klientkou‟ (Klaudia   Dudová - znáte z Mostu), do té je pro změnu   marně zamilovaný on. Prodavaččin manžel se   pro změnu skamarádí s místním bachařem,   (Miroslav Hanuš). Bachař je klasický psychopat   na kterém se jeho povolání hodně podepsalo.   Žádná postava ve filmu vlastně není příliš   kladná a jejich osudy jsou na jednu stranu   důvěrně obyčejné, jak životy lidí kolem   nás, a na druhou pozoruhodně spletité. Ve filmu   je mnohé nedořečeno, takže diváka nutí k   přemýšlení. Někdy je v něm naopak dořečeno   až mnoho, jako v případě zkoumání stolice   hypochondrickým manželem. Happy end nečekejte.   Není to rozhodně film pro multikinového   diváka, toho by počítám mohl hodně   roztrpčit, ale pokud máte rádi psychologické   sondy do životů, podobných těm, které se   odehrávají kolem vás, pak by se vám mohl   líbit. Možná, že i hodně. Mně se tedy líbil   hodně a představoval pro mě silný filmový   zážitek.

Kladu si otázku,co přiměje takové dobré herce   jako je Karel Roden a Lenka Vlasáková hrát v   něčem takovém.

Skvěle natočeno, jen škoda, že některý z   příběhů nebyl vlastně ukončen. Alespoň z   mého pohledu. Nebo to chtělo lepší   vypointování? Určitě mrknu podruhé. Někdy.

I takové..
filmy se točí a jestli je to dobře nebo ne ať   každý posoudí sám. Jednotlivé postavy jsou   uvěřitelné ale v celku mi to nedává smysl.   Ale je to především "jen" film.

Další příklad zcela zbytečného a   nediváckého filmu, který je štědře   financovaný koncesionářskými poplatníky a   Státním fondem na podporu kinematografie. Proč   takové filmy se vůbec natáčejí?

Moc nerozumím zdejšímu hodnocení. Tak   tísnivý snímek naše produkce dlouho nevyvedla.   I Kobry a užovky, Cesta ven jsou proti tomu   slabý odvar. Srovnatelné snad s tísnivostí   Pustiny, kde ale cítíme naději. Zde ne (o což   taky šlo). Pokud ji potřebujete, nepouštějte   si to, pokud jste schopni zpracovat na filmovém   plátně i beznaděj, s chutí do toho - povedlo   se to. Takové malé české beznadějné memento   na téma když někdo roztočí spirálu strachu.   Bůh nám žehnej, aby to to zůstalo mementem a   co nejvíc vzpomínanou "nesmyslnou   konstrukcí" (je to film ;)).

Hrozné.
Shlédla jsem film až do konce, ale něco tak   hnusného a zbytečného a hlavně   nevěrohodného jsem už dlouho neviděla. Nějak   nevím, jak by pohledná, ještě celkem mladá   matka dvou dětí uvázaná celý den v krámě   měla čas dělat prostitutku v místě   bydliště a ještě se nabízela romskému   pasákovi, který o ni vůbec nestojí.   Zvláště když má doma hypochondra, který ji   neustále sleduje. Ten naprosto nevěrohodný   závěr týkající se smrti pasáka, dědy a   chování dětí...

Tento jistě zajímavý a hodnotný film spojuje   nespojitelné a nastavuje zrcadlo něčemu co se   chce odrážet. Mátožnost postav krásně   vykresluje mátožné postavy. A právě to   spojování a nastavování a sdělování   nesdělitelného je typické pro podobně adresné   snímky. Pokud Váš přehrávač disponuje   tlačítky "rychlý posun vpřed" a   "stop" máte vyhráno. Pokud ne vřele   doporučuji ten křížek v pravém horním rohu   rámu aplikace.

To byla slátanina,pustil jsem si film v televizi   dal si večeři a vidím jak se Roden vrtá v   hovně no fuj,k tomu tam hraje takovýho   hypochondra a psychouše.