Anna Karenina [DCP]

Osud Anny Kareniny je díky románové předloze Lva NikolajevičeTolstého všeobecně známý, ale režisér Joe Wright z něj přesto dokázal vytvořit naprosto unikátní zážitek. Podařilo se mu to už v adaptacích dalších literárních klasik, Pýše a předsudku a Pokání, a v tandemu se scenáristou s českými kořeny Tomem Stoppardem (Zamilovaný Shakespeare (1999)) to vyšlo i tentokrát. Stvořili film, jehož obrazy jsou tak silné a působivé, jako emoce, jež zachycují.

Britský režisér Joe Wright se prosadil především divácky úspěšnými adaptacemi: po Pýše a předsudku (2005, FP 1/2006) Jane Austenové a Pokání (2007, FP 2/2008) Iana McEwana se nyní ujal dalšího přepisu mistrovského díla ruské klasiky, románu Lva Nikolajeviče Tolstého, Anna Karenina. Spojil se přitom s pětasedmdesátiletým dramatikem a scenáristou Tomem Stoppardem, který bohatý literární materiál zhustil do vyprávění, v němž alespoň v náznacích zůstávají zachovány hlavní dějové linie a složité vztahy postav. K látce, která už od němé éry inspirovala řadu významných filmařů (poslední verze uvedená v našich kinech byla Anna Kareninová – 1974, FP 24/76), sovětské režisérky Margaret Pilichinové), přistoupili oba tvůrci s představou velké podívané a místo žánru melodramatu či psychologického dramatu manželského trojúhelníku zvolili experimentální „teatrální“ formu, využívající prvků činohry a baletu. Děj se odehrává v divadelní budově, kdy se scény z jeviště plynule přesouvají do hlediště i do zákulisí. Přiznané kulisy, byť filmově pohyblivé a proměnlivé, pomáhají zdůraznit téma dobových společenských konvencí, s nimiž zápasí titulní hrdinka: Anna se rozhodne následovat hlas svého srdce za cenu ztráty vysokého společenského postavení i milovaného syna, protože odmítá obvyklou podobu nevěry založenou na lži. Emocionálně destabilizovaná, existenciálně neukojitelná romantická hrdinka, jež se nakonec odhodlá k sebedestruktivnímu činu, je současnému publiku „dovysvětlena“ prostřednictvím návyku na morfium (což je ovšem v rozporu s vyzněním předlohy). – Vyprávění přechází z divadla i do „realistických“ prostředí, respektive exteriérů, hlavně v souvislosti s postavou venkovského šlechtice Konstantina Levina, který se jako jediný odlišuje od snobské velkoměstské society, vyznávající přetvářku a umělost. – Zvolený koncept, vzdáleně připomínající díla Baze Luhrmanna, je vizuálně působivý, oslabuje však emocionální i psychologické vyznění klasického díla: stává se především přehlídkou vizuálních atrakcí a filmařskou exhibicí. Zajímavému hereckému obsazení dominuje Wrightova dvorní hvězda Keira Knightleyová, jíž sekundují především Jude Law (Karenin) a Matthew MacFadyen (Oblonskij), na rozdíl od nevýrazného Aarona Taylora-Johnsona (Vronskij).
–ap-, Filmový přehled 2013/2

Nadčasový příběh ukazuje sílu lásky, která prochází celým srdcem, v kulisách hýřivé a nestřídmé společnosti, jakou je carské Rusko. Píše se rok 1874. Vitální a krásná Anna Karenina (Keira Knightley) má vše, o čem sní všechny její současnice – je ženou Karenina (Jude Law), vysoce postaveného vládního úředníka, kterému porodila syna, a její společenské postavení v Petrohradě těžko může být vyšší. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského (Matthew Macfadyen), ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit jeho manželství s Dolly (Kelly Macdonald), odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se Anna seznámí s hraběnkou Vronskou (Olivia Williams), na kterou na nádraží čeká její syn, elegantní důstojník jezdectva Vronský (Aaron Taylor-Johnson). Při seznámení Anny a Vronského to vzájemně zajiskří a cit se rozhoří.

V moskevské domácnosti Oblonských je tou dobou hostem Oblonského nejlepší přítel Levin (Domhnall Gleeson), citlivý a soucitný statkář, který je zamilovaný do mladší sestry Dolly, Kitty (Alicia Vikander). Když ji ale požádá o ruku, Kitty poblázněná Vronským, ho odmítne. Zdrcený Levin se vrací na svůj statek Pokrovskoe a vrhá se do práce na farmě. Kitty sama však skončí se zlomeným srdcem, když má na plese Vronský oči jen pro Annu, která zájem mladšího muže opětuje.

Anna se snaží získat zpět svou ztracenou rovnováhu a ujíždí domů do Petrohradu, kde ji však Vronský dostihne. Přestože se Anna pokouší obnovit rodinnou rutinu, myšlenkami je u Vronského. Následuje vášnivá aféra, která v petrohradské společnosti způsobí skandál. Karenin se ocitá v neudržitelné pozici a je donucen dát své ženě ultimátum. Ve snaze dosáhnout štěstí učiní Anna rozhodnutí, které popíchne pokryteckou společnost, rozhodnutí s romantickými a tragickými následky, které dramaticky změní ji i životy všech kolem ní.