Běž, chlapče, běž [2k digital]

Už mockrát jsem se přesvědčil, že pokud se   to umí, tak se z filmů s válečnou tématikou,   dokáže vytěžit docela dost. Tohle je jeden z   nich. Film má hodně silných momentů a já si   vždycky představuju, jak to za války židi,   poláci a jim podobní, měli zatraceně těžký.   Fuj fuj, jsem rád, že jsem tu dobu nezažil. 80%

Film jasně ukazuje ty nejhorší stránky války.   Ne pro vojáky, ale pro civilisty. Sám jsem   chvílemi uvažoval, co bych v dané situaci   dělal. Asi bych to nevydržel.

Skutečným příběhem inspirovaný film o   devítiletém židovském klukovi   Jurkovi/Srulikovi, kterému se za druhé světové   války, povede utéci z Varšavského ghetta a   protlouká se po polském venkově. Aby měl   větší šanci vzbudit v Polácích sympatie a   soucit a tedy větší šanci přežít,   předstírá, že je křesťanský sirotek.   Zapomene na své židovské jméno Srulik Fridman   a stane se z něj Jurek Staniak. Jde to trochu   hůř, když jste černovlasý a tmavooký a   úplně nejhůř, když někdo zjistí, že vám   chybí předkožka. Na své pouti narazí na lidi   povah různých. Na ty, kteří riskují život,   tím že mu pomáhají i na ty, co ho, kvůli   vypsané odměně za židovské děti, udají   Němcům. Tato německá důkladnost je   pozoruhodná a nepochopitelná, že vynaloží   tolik práce a peněz na to, aby pochytali   židovské děti a mohli je zlikvidovat rovnou,   či v koncentračních táborech. Film je   dojímavě drsný a pro empatického diváky   místy krutý. Charismatické jsou výkony   dětských hereckých představitelů hlavního   hrdiny. Toho totiž hrají dvojčata(!?!) Andrzej   a Kamil Tkaczové. To jsem tedy ve filmu   nepostřehl a proč tomu tak je netuším, možná   to souvisí s trikovými záběry, když hrdina po   úrazu přijde o ruku? Co mi ale vadilo, byla   příliš dokonalá "americká" kamera.   Ten hollywoodský, příliš přesycený barevný   kontrast, který snižoval autenticitu prostředí   a také přílišná akčnost některých   chlapcových útěků. Film stojí za vidění,   ovšem pokud jste soucitnými diváky, budete   místy dost trpět a slzet. Ovšem pokud jste   zavilými odmítači syrských dětí, (nebo   jakýchkoli jiných utečenců postižených   válkou), tak si ho raději nepouštějte.

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo   $822,000▐ Silný príbeh o tom ako sa musel   mladý židovský chlapec - dieťa pretĺkať   vojnou zmietanou zemou. O tom ako dostával pomoc   aké útrapy si musel zažiť a pokiaľ to je   ešte aj podľa skutočných udalostí tak klobúk   dolu. V rámci filmového vyprávania je to   pútavo natočené, dejovo príbeh sam o sebe   neokukaní. Herecky pôsobivé, réžia a kamera   na slušnej úrovni. /70%/

Malý židovský kluk a jeho přežití   války,dobře zfilmované drama ze smutnými   scénami z Polské produkce,dobré herecké   obsazení.

Další z řady výborně zpracovaných snímků   se šoa tématikou. Ohromný obdiv panu   režisérovi a ještě větší oběma   představitelům statečného Jurky/Srulika (ano,   na jeho roli se opravdu podíleli dva   bratři-dvojčata) za procítěné, leč   realistické ztvárnění jednoho neuvěřitelně   těžkého úseku v životě malého kluka. Ty   necelé dvě hodiny, které jsem s ním prožila u   televizní obrazovky, mě budou v srdci provázet   ještě hodně dlouho: "Jmenuji se Ježíš   Kristus. Pochválen buď Jurek Staniak."

No, já na tyhle sračkoidní slaďáky nejsem   stavěnej. Přesto musím přiznat, že mne   snímek zaujal a ani jednou jsem neposunul film   dopředu. Jen ke konci už jsem se kapku nudil a   tak sem tam kouknul, kdy už bude konec. Má to   slušnou kameru, dobrý střih a vynikající   hudbu. Příběhu jsem pochopitelně polovičku   nevěřil, ale budiž. Mohlo to být kratší.   201509059811/10253

Malej židovskej kluk utíká z gheta a dostává   se do lesů a vesnic, přežívá v zimě a o   hladu, ale i u lidí, kteří mu pomohou. Také   naráží na ty co se ho snaží udat a atd.   Příběh podle skut. události - dojemný,   smutný, drsný. Nebylo asi jednoduchý pro tak   malého kluka žít sám a protloukat se jak se   dalo! Samotný film má silnější momenty i ty   slabší - nakonec lehounce nadsazených 60%.

Němci prohráli válku, protože imrvére řvali   - uprchlíci a partyzáni byli tudíž ve velké   výhodě... to mně tak na okraj přišlo do   hlavy. Jinak stejně, jako u jiných válečných   příběhů, i tady bych uvítala dovětek, že   události, které jsem právě viděla, byly   smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečnými   osobami čistě náhodná. Bohužel, jakkoli se to   zdá neuvěřitelné, jsem znovu postavena před   hroznou pravdu a ponechána hloubání, že   označení člověk by mělo být výsadou a   udělovat se jako vyznamenání (já vím, já   vím - kdo o tom ale bude rozhodovat, že? snad ne   zase nějací lidé? :-O) Vzhledem k množství   tématicky viděného mohu porovnávat, rozvíjet   myšlenky a ptát se: "Kde se bere tolik   nenávisti, co je to za sílu, kterou má šanci   trumfnout jen pud sebezáchovy? Co   "lidi" pohání k vynaložení takového   úsilí pro smrt jednoho obřezaného   chlapce?" A ne, nedělám si iluze, že dnes   by tomu bylo jinak, bojím se rozhlídnout a   zeptat se - kdo by se rozhodl nebýt člověkem? A   stejně jako jindy mě do svých osidel lapil   smutek... kolik utrpení na jeden život, kolik   bolesti... možná stejně jako odvahy i víry,   kterou ten malý konvertita prokázal... Skvělí   Kamil a Andrzej Tkaczovi, solidní, nehrotící   přístup Pepeho Danquarta.