Billy Lhář

Podobně jako v Takovém milování, i tenhle   Schlesingerův hrdina je mladík, který si moc   neví rady se svým životem a jeho   nasměrováním. Billy má spoustu plánů ale   minimum odhodlání jim vyjít vstříc. Řeší   to neustálými výmysly a mystifikacemi, jimiž   balamutí i sám sebe. Jako únik před šedivou   realitou maloměsta si vyfantazíroval svůj   vlastní svět, kde je hlavou státu, hrdinou,   člověkem, kterého každý obdivuje, vládnou   tam velká slova a gesta. Ve skutečnosti ale   není schopen odhodlat se k rozhodujícímu kroku   jakýmkoliv směrem. Právě ta hraniční místa,   kdy se Billy propadá do snění nebo naopak, jsou   natočená velice objevně a i dnes to působí   zajímavě a neotřele. Konec vyznívá o dost   pesimističtěji než Takové milování i když   není úplně jasné jestli Billyho závěrečné   selhání způsobila jen zbabělost nebo i cosi   jako zodpovědnost k rodině. Schlesinger šel v   psychologickém portrétu tentokrát ještě   hlouběji a já se budu rád dál probírat jeho   filmografií.