Billy Lhář

Podobně jako v Takovém   milování, i tenhle   Schlesingerův hrdina je   mladík, který si moc neví   rady se svým životem a jeho   nasměrováním. Billy má   spoustu plánů ale minimum   odhodlání jim vyjít   vstříc. Řeší to   neustálými výmysly a   mystifikacemi, jimiž   balamutí i sám sebe. Jako   únik před šedivou realitou   maloměsta si vyfantazíroval   svůj vlastní svět, kde je   hlavou státu, hrdinou,   člověkem, kterého každý   obdivuje, vládnou tam velká   slova a gesta. Ve skutečnosti   ale není schopen odhodlat se   k rozhodujícímu kroku   jakýmkoliv směrem. Právě   ta hraniční místa, kdy se   Billy propadá do snění nebo   naopak, jsou natočená velice   objevně a i dnes to působí   zajímavě a neotřele. Konec   vyznívá o dost   pesimističtěji než Takové   milování i když není   úplně jasné jestli Billyho   závěrečné selhání   způsobila jen zbabělost nebo   i cosi jako zodpovědnost k   rodině. Schlesinger šel v   psychologickém portrétu   tentokrát ještě hlouběji a   já se budu rád dál   probírat jeho filmografií.