Dnes večer všechno skončí

Každý musí nějak začít.   Tak i dnes jedni z našich   největších režisérů   Vojtěch Jasný a Karel   Kachyňa natočili příběh z   vojenského prostředí, kde   se to jen hemžilo rejdy   imperialistických   podvratníků. Chudáci   vojáci, když nepoznali že   holky je balí jenom proto,   aby při šu.... vyzradili   vojenské tajemství.

Tak první půlhodina kecy   kecy plác. Druhá to zlepší   a ke konci je to vyložený   nervák. Ale jen pro toho, kdo   vidí něco takového poprvé.   Dvacítku hercům.

Milostný snímek o tom, jak   se svobodník Pazdera   nevědomky zamiloval do   nebezpečné špiónky. Agitka   si vzala na paškál i   romantický žánr a jak   jinak, rovnou přes armádu.   Hold 50. léta jak vyšitá.   Veškeré filmové postupy   jsou poplatné době, takže   tady není co vytknout.   Politická naivita je však   velice výřečná a dnes až   neskutečně úsměvná.   Postava zamilovaného Pazdery,   kterou ztvárnil mladičký   Josef Vinklář, je   zosobněním představ   vzorného uvědomělého   vojáka, kterého však láska   oslepila a to se přeci v   armádě nesmí stát. Lstiví   imperialista zkusí kde co,   jen aby dosáhl svého cíle a   tak bdělost a ostražitost je   zcela na svém místě i co se   týče milostného vztahu s   děvčetem. Takže se vlastně   jedná o armádní film pro   poučení. Dnes to už může   sloužit jen jako ukázka   toho, jak se kdysi   komunistický režim pomocí   filmu snažil zvýšit   uvědomělost československé   lidové armády.

Ajajaj! I mistr tesař se   někdy utne. V tomto   případě oba režiséři,   kteří tuto agitku točili.   Jak Vojtěch Jasný, tak Karel   Kachyňa. Po tomto filmu se   vydali zcela jiným směrem a   po čase se z nich za jejich   výtvory proti komunistickému   režimu stali režiséři na   černé listině. Ale každý   nějak začínat musel a aby   se naplno mohli věnovat   filmům, které chtěli potom   točit, tak museli na zakázku   natočit tuhle patlaninu   poplatnou době. Vypráví o   mladém uvědomělém   vojákovi, který se zamiluje   na zábavě do špionky,   která z něho chce lstí   vylákat vojenské hovorové   tabulky. Nebýt jeho   kamarádů, nadporučíka a   nakonec i samotného   obelstěného vojáka, kdoví,   jak by to všechno dopadlo.   Takhle ale byla špionka i   její parťák včas odhaleni   a správní armádní   komunisté vyhráli. I přes   to vše si příběh   zachovává jakou takous   dobrodružnou rovinu a je   zajímavé vidět Vlastimila   Brodského v záporné roli   spojky špionky, nebo   začínající barevné filtry   kameramana Jaroslava Kučery.

Slátanina
Tento film je naprosto   ukázkovým příkladem   dobové politické agitky toho   nejprimitivnějšího   provedení. Děj je žalostně   slabý, postavy zoufale   schématické, prostředí   idealizované. Za vidění   stojí snad jen kvůli   hereckému obsazení.

Přehrání filmu
Vážení, chtěla bych si   jeden film přehrát, ale   nemohu najít kde? Film jiní   hodnotili ale já se na něj   nemohu podívat. Děkuji