Fantom Opery

Další klasika éry němého filmu a také   další z dlouhé řady klasických hororů studia   Universal. Hvězdou snímku je Lon Chaney, který   zde podává jeden ze svých životných výkonů.   Dnes už se u tohoto snímku bát nebudeme,   přesto se ve filmu nalézá několik   impozantních a děsuplných scén. Jednou z nich   je ta, ve které Christine strhne fantomovi jeho   masku, aby viděla jeho pravou tvář. Avšak tím   největším vrcholem – alespoň pro mou   maličkost – je maškarní bál a scéna, ve   které Lon Chaney schází ze schodů jako rudá   smrt. V některých verzích snímku můžeme tuto   scénu vidět i v barvě, konkrétně v červené,   a díky tomu nabývá ještě více na   působivosti. Ne nadarmo se dá říci, že Lon   Chaney byl ztělesněním smrti, a když ta   „smrt“ v roce 1930 zemřela, mnoho lidí si   plně uvědomilo, jak moc jsou i oni smrtelní.   Dokonale působí rovněž výprava filmu,   zvláště podzemí pařížské opery. Původně   byl záměr studia natočit film v autentickém   prostředí pařížské opery, ale protože by   musela být po dobu natáčení uzavřena, bylo od   tohoto záměru upuštěno a pařížská opera   – i se svým tajuplným podzemím – byla celá   postavena v Hollywoodu, kde mimochodem stále   stojí a je jednou ze zdejších atrakcí. I přes   mnohé klady tohoto snímku, mi přijde film   trochu rozvláčný a pro dnešního diváka,   navyklého na svižné tempo, proto méně   stravitelný.

Pusobiva parce se svetlem, desivy Lon Chaney a   pomerne napinavy dej. Klasika nemeho filmu a jeden   z prvnich hororu.

Hollywoodská gotika...
První a dle mého názoru i nejzdařilejší   adaptace klasického gotického románu Gastona   Lerouxe. Na tomhle snímku je krásně vidět, jak   moc bylo období hollywoodské gotiky ovlivněno   německými emigranty a německým expresionismem   vůbec. Děsivé labyrinty podzemních katakomb   či působivé kulisy pařížské opery, to   všechno upomíná právě gotikou či kubismem   silně ovlivněná německá expresionistická   díla. Největším kladem tohoto filmu je však   famózní herecký koncert Lona Chaneyeho, který   tady bez diskuzí podává svůj životní výkon.   Každé gesto, pohyb či mimika tváře - všechno   tak přesvědčivé a bravurní, až se tají   dech.