Hlavní přelíčení [TV inscenace]

Tak si to shrneme. Podvodník   řekne bábě jiné jméno,   aby jej nenašla, a řekne jí   kde dělá. Boooože.   Nešťastný způsob podání   příběhu mne také nenadchl,   retrospektivy mne přímo   iritovaly. Dám dvacet hercům   a víc nic.

Josef Somr a Jaroslava Tichá   spolu vytvořili hlavní role   v o dva roky starší   Smuteční slavnosti, tam   stáli proti sobě a zde   tvoří dvojici, která se   seznámí na inzerát.   Příběh se odehrává asi v   roce 1936 (podle dobových   plakátů, z nichž jeden je   Pokušení s Marlene Dietrich)   a v první půli jakoby vypadl   z pera humoristy Jaroslava   Haška, avšak druhá část   už působí jak nějaká   epizoda z Hříšných lidí   města pražského.   Prvorepublikovou hudbu složil   klasik Zdeněk Liška (nikdo   jiný by to nedokázal líp) a   šlágr, který párkrát mezi   dějem zaznívá nazpívala,   tipl bych si Věra   Nerušilová? V titulcích   není zpěvačka uvedena, ale   vzhledem k zabarvení hlasu na   chlup stejnému jako ve Smrti   černého krále si myslím,   že se nemýlím. Režisér   Ivo Novák zachytil   prvorepublikovou atmosféru na   jedničku. Josef Somr v roli   slabomyslného Maršíka,   který by chtěl pro rodinu   postavit nový dům, proto se   snaží si opatřit peníze   způsobem, za který ho také   okamžitě chytí, snímek bez   problémů utáhne klidně   celý sám. Ostatní herci   však za ním vůbec   nezaostávají a Jaroslavy   Tiché v roli služebné,   naivní staré panny mě je na   konci opravdu líto. Předlohu   Karla Poláčka si budu muset   sehnat, zfilmování se   povedlo a tímto děkuji   České televizi, že z   archívu takovej skvělej   kousek vylovila.