Hra o královnu

Jsem trochu na rozpacích jak   mám tenhle film vlastně   brát. Jako komedie (tak byl   anoncován) to moc k   popukání tedy není a jako   historický film opírající   se o skutečné postavy a   události mi to zase připadá   málo "seriózní".   Každopádně se tomu ale   povedla výprava, je to   povedené po herecké stránce   a líbil se mi ten neotřelý   nápad se dvěma vojáky   (Václav Sloup a Václav   Štekl) co procházejí celým   filmem v rolích průvodců a   glosátorů. Tohle je takový   zdravý průměr, který sice   nikoho nestrhne a neuhrane ale   taky určitě nikoho neurazí.

To bylo jako co v té 28.   minutě? Probíhá hovor a   najednou do toho elektrická   hudba. Zcela bezdůvodu. Body   dolů. Nejsem historik tak   nevím, zda mohla být Kunhuta   na svého manžela tak drzá.   Mi by to udělala jednou, a   nechal bych jí setnou tu   škaredou palici, kterou   stejně měla na krku jen   proto, aby jí do něho   nepršelo. Celkový dojem z   filmu je velmi špatný. Děj   chvíli vypráví dění na v   jedné krátké časové   linii, a najednou udělá skok   a o deset let. Pak zase. Kdo   nezná historii, bude mít   chvíli problém orientace   právě v ději. Herci   nehrají nic moc, řekl bych   že se flákají. Autor asi   tušil, že s takovým filmem   neprorazí, a tak přidal ty   dva vojáky, kteří jediní v   celém filmu za něco stáli a   také dostávají každý po   desíti. Jinak nedávám nic,   protože není za co.

Karel Steklý rád vyprávěl   historii po svém. Tato   zmodernizovaná a v mnohých   faktech překroucená   historická freska je sice   zajímavá a hodně   připomíná inscenaci   divadelní hry, ale ve   výsledku navozuje rozpačité   pocity. Všichni kvitují   dvojici potulných   žoldnéřů jako pozitivní   faktor. Mně ti dva vyloženě   vadili. No a hudba Ladislava   Štaidla, to byl hodně velký   přehmat.
Co to však   je proti těm nevysportovaným   tělíčkům, co páni herci   vystavili "na odiv".   Ach jo.

Dost nudná historická   podívaná ,nechybí sice   plejáda známích herců ale   nijak zvlášť mě příběh   nezaujal.Pobavila akorát   dvojce putovních vojáků   Sloup,Štekl.

Normalizační odpad
Příšerný paskvil jednoho z   nejtvrdších komunistických   režisérů na tehdejším   Barrandově. U vědomí toho,   že z této pohnuté doby   české historie chybí   seriózní historický film,   připadá mě zcela nechutné   a nevkusné dělat komedii z   období zcela rozvrácené   země, po bitvě na Moravském   poli (1278), kde byl zabit   král železný a zlatý   Přemysl Otakar II., kdy v   zemi bylo i lidojedství. To   lze opravdu očekávat jen od   tvrdého komunisty Steklého.   Navíc Maciuchová v roli   královny Kunhuty působila ja   žena za pultem, a Němec v   roli Přemysla Otakara II. ani   náhodou neměl na to, aby   tohoto velkého krále   zahrál, nemluvě o   Brzobohatým hrajícím   Záviše z Falkenštejna.   Maně si vzpomínám, jak se   tehdejší tisk rozplýval nad   tím, jak věrohodné a   finančně nákladné gotické   interiéry nechal Steklý   vytvořit v barrandovských   ateliérech (skutečně byly   dokonalé) a pak ve filmu   vidíte dva žoviálně se   bavící Vítkovce před   stoprocentní renesancí   Roztockého zámku! Vrchol   všeho bylo, vidět ve 13.   století porcelánové   koflíky s barevnými puntíky   na svatebním stole. Bez   uzardění též Steklý   použil ve filmu hrad   Křivoklát v současné   zromantizované podobě z 19.   století. To vše je v komedii   jistě možné. Proč potom ty   dokonalé gotické interiéry   v ateliéru? Nehledě na to,   že film je spíš zmatením   žánrů než čistou   komedií. No, skoro až škoda   tak dlouhého textu k tomuto   odpadu, ale vzhledem k tomu,   že zde zatím nikdo nic   nenapsal a film se cpe   divákům horem dolem na   různých TV, tak jsem se   neudržel.