Hra o život

Silný příběh z období okupace o člověku,   který sice je vlastencem, ale bojí se cokoliv   podniknout aby se nedostal dojakéhokoliv   konfliktu. O to horší je, když několik minut   poté, kdy ho v tramvaji zachrání kolega z   podniku před zfanatizovanou Němkou, ho on sám   nedokáže varovat před gestapem, které si pro   něj náhle přišlo. Že se stane trnem v oku pro   celé okolí včetně své ženy, která se   přidá k odboji, je nadmíru jasné. Film   začíná sedmiminutovým výběrem zpráv z   dobových týdeníků, což velice dobře   nastíní jak děsivá a temná doba to byla.   Všichni lidé prostě být hrdinové nemohli.   Karel Höger tuto postavu i po psychologické   stránce ztvárnil bravurně a jednoznačně. Z   jedné strany se jeho povaha dá pochopit, ale z   té druhé skutečně budí vztek. Kolem něj se   zatýká, naopak on povýší. Jenomže osud je   nekompromisní a morálně dojde i na něj.   Snímek vznikl v padesátých letech, takže   myšlenka příběhu nijak nepřekvapí. Avšak i   přes agitační atmosféru se nejeví snímek   jako nijak špatný. Lidé jsou prostě různí a   to platilo, platí a platit bude.

Velmi dobré herecké výkony. Karel Höger zde   vytvořil určitý předobraz svých největších   rolí, Brycha, Pelikána, Štěrby ad. V předloze   původně velmi slabošskou postavu skvěle   odstínil...
Snímek příliš nezestárl.

Velmi špatně uchopené závažné téma života   lidí v protektorátu. Slabý a nepřirozený   výkon Vlasty Chramostové, také Karlu Högerovi   jeho role tentokrát bohužel nesedla. Film, z   něhož je hodně cítit doba svého vzniku.   Opravdu slabé.

Drama z okupované Prahy s vynikajícím Karlem   Högerem v roli slabošského a ustrašného   Racka. Bohužel toto filmové dílo režiséra   Jiřího Weisse bylo natáčeno v dusivé   atmosféře padesátých let a tak z něj místy   znát jistá tezovitost a tendenčnost doby, jak   po stránce scénaristické, tak i ve výkonech   herců.