Hranice ovládání

Tentokrát si „nezávislák“ Jim střihl   hodně zvláštní road movie. Záhadný černoch   v ní putuje těžko říct kam. Dává si v   kavárnách sám dvě pressa najednou, (nikoliv   jedno dvojité!). Setkává se s podivnými lidmi,   se kterými si předává záhadné vzkazy v   krabičkách od sirek. O legální byznys zřejmě   nepůjde. Ovšem kdo koho, a co tím sleduje, je   těžké odvodit. K pocitu potenciální nekalosti   přispívají občasné přelety policejního   vrtulníku.
Neznámému muži na neznámé   cestě, jehož jméno ve filmu nepadne, se do   postele vnucuje krásná žena se zálibou v   nahotě a průhledné igelitové pláštěnce.   Ovšem marně – „sex až po práci“. Kdy a   jestli ta práce někdy skončí, ví Bůh a   možná ani ten ne. Každopádně ten záhadný   film, má neméně záhadné divácké kouzlo,   které pochopit je stejně těžké, jako pochopit   smysl jednání hlavního hrdiny. Ale na to, aby   se vám něco líbilo, to nutně nemusíte   chápat. Netýká se to jen žen. Mě se ten film   líbil!

Přibližně tímto filmem se z Jarmusche stal   nesnesitelný vševěd, který potřebuje   divákovi nacpat své hloupoučké pravdičky. Že   prý slovo "bohémien" znamená   "čech"??? Znamená "rom",   protože romové dorazili do Francie s glejtem   českého krále (rex bohemiae), a tak je tam   měli za čechy. Rimbaud "svou bohémou"   nemínil své češství (kde by k němu   přišel?), ale své "cikánství".

Film, který od díváka očekává spoluúčast a   alespoň trochu meditativnosti a osvobození se od   očekávání. Za jednoduchými dialogy, kde se ve   filmu neustále opakují jisté dalo by se řící   přísloví, se skrývají hluboká životní   moudra. Po shlédnutí nevíte vůbec nic jako   jste nevěděli předtím, ale to mně vůbec   nevadí, jedná se o opravdu hluboký zážitek a   třeba při další shlédnutí dám plný počet.

Toto dílo bych s odvahou přirovnal k ryze   československému směru - poetismu. Jim Jarmusch   je filmový čaroděj se smyslel pro dokonalou   harmonii příběhu. CELKOVÉ HODNOCENÍ 87%.

Tak to bylo velmi zajímavé, dosud nechápu o co   tam šlo. Příběh zajímavý, ne že by   originální, těch zabijáků se hemží kolem   plno. Postavičky rozmanité, na malém prostoru   prokreslené s bravurou. Ale ta kamera! A   výprava! Ani tvůrci seriálu a malém   detektivovi od Agáty Christie by se nemuseli   stydět. Krajina i městské kulisy byly   jednoduše skvělé. Taky se mi líbily ty   vychytávky...např. ta s kytarovým pouzdrem, kde   se vždy ukrývá zbraň, tak ta se jim povedla na   jedničku podtrženou. Vytáhl strunu - a byl to   zase ten legendární nástroj smrti.