Jdi a dívej se

Autoři popisují místo a události, které se stali symbolem národní tragédie. Šestnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba.

Na počátku stála novela Alese Adamoviče Chatyňský příběh (1974), ve které spisovatel zpracoval vlastní zážitky z Běloruska za druhé světové války. Němci tehdy realizovali projekt spálené země. V jeho rámci lehlo popelem na šest set vesnic. Klimov s Adamovičem původně nazvali svůj scénář Zabijte Hitlera, do výroby šel však pod titulem, jenž tvoří refrén k biblické Apokalypse. Čtrnáctiletý Fljora uteče k partyzánům a je svědkem hrůzných činů, kterých se okupanti na běloruských obyvatelích dopustili. Tyto obrazy jsou inscenovány s nebývalou silou, v tisku byly přirovnávány k plátnům Bosche, Breughela či k Picassově Guernice. Nejde v nich však o čistý naturalismus, tragické se v nich spojuje s komickým až groteskním, k tomu zvláštní kontrapunkt vytváří velebná Mozartova hudba. Děj je komponován do tří částí, stavebně film připomíná oratorium.
Febiofest 2004