Jeho nejlepší klientka

"Jeho nejlepší klientka" byl francouzský film, který zpracovával velmi přiléhavou formou Verneuilovu veselohru, která si vzala za vtipný námět v horečce doby, v honu za kosmetickým prodlužováním ženského mládí v salonech krásy.

Novomanželé prohráli v herně na Rivieře posledních padesát tisíc franků a za dva dny je čeká zatčení pro vydání nekrytých šeků na úhradu svých ztrát ve hře. Zatímco muž klesá na duchu a probírá se hromádkou účtů za rozmařilá vydání své ženy, neztrácí novomanželka radost ze života a optimismus, jde se vykoupat a ve vaně spřádá plány na záchranu. Podaří se jim z lidské slabosti vybudovat velký moderní ústav ku pěstění krásy a mládí.

Návštěvnice, jejichž tváře jsou obkládány syrovými řízky, jsou podrobovány masážím, kladeny do odtučňovacích pecí a pochybovačnější jsou oslňovány divadelními triky žen, oblečených do polojevištních šatů, stojících stafáž při přednáškách šéfa v originálním kostýmu. Největší atrakcí se však zůstává jeho chytrá žena, kterou vydává za svou omlazenou matku. Na tento triumfální tunel se chytá i stáří žen, které ztratily víru v kosmetiku. Je to také trumf, který se stane úskalím v mladém manželském životě, když dcera venkovského majitele zámku a stájí zahoří láskou k řediteli ústavu, předstírá jejich společný milostný poklesek a jde požádat o synovu ruku domnělou matku.

"Matka" zkonstruuje svou cestou k otci uchazečky šílený blázinec zápletek, připravuje zcela vážně svatbu svého "syna" a u otce vyvolá lásku a odjede s ním k moři. Z tohoto extrému se vracejí pak všichni, když se jim náležitě zatočila hlava, ke svým původním láskám a udivení čumilové musí hledět jako "jojo", ať jsme styloví, a čučí nechápavě a s otevřenými ústy, jak se milostně objímá matička se svým synáčkem.

Režisér Pierre Colombier u dělal z veselohry prudce pádící šílenství zmatku, velmi dovedně vyvolal ovzduší herny, supermoderního salonu krásy, venkovského statku i života na pláži a závodu motorových člunů. Byl podporován čistou prací kameramana a hlavně velkým hereckým uměním představitelů René Lefévrea jako blaseovaného ředitele ústavu, a Elviry Popescuové jako mladistvé matky, která svým temperamentem, přednesem a jistotou gestikulace byla přímo předurčena této zábavné francouzské filmové frašce.