Konstanta

Film uznávaného tvůrce Krzysztofa Zanussiho je další zneklidňující, příznačně filozofující sondou do „současnosti“ sedmdesátých let minulého století v polské společnosti. Hlavním hrdinou je zásadový, přemýšlivý středoškolák Vít, který po ukončení základní vojenské služby u výsadkářů nastupuje do výhodného, prestižního místa. Jeho praxí zatím neprověřené ideály se ostře střetávají se zavedenými negativními praktikami: postranními, úhybnými řešeními problémů, bezohledným obohacováním se, zjednodušováním veškerých překážek rutinovaným podplácením a protekcí. Přitom se Vít musí vyrovnat také s prvními nemilosrdnými doteky vlastního osudu…

Konstanta představuje bezesporu jeden z vrcholů takzvaného „kina morálního neklidu“, stylem vyprávění je film velmi podobný Krátkému filmu o zabíjení proslulého filmaře Krzysztofa Kieślowského, se stejně laděnými úvahami o „správnosti lidského jednání“. Hudbu napsal skladatel Wojciech Kilar, kameru vedl významný polský kameraman Slawomir Idziak.

Zdroj: ČT

Hrdinou je, tak jako v předchozích slavných Zanussiho filmech, přemýšlivý mladý člověk, který přehodnocuje své dosavadní představy o platnosti krásně znějících formulek. Mravní ideály, dosud neprověřené praxí, se ostře střetávají s pragmaticky chápaným úspěchem a provizorně pochopenou realitou, bez hlubšího metafyzického smyslu existence. Asketicky strohý film zaznamenává "začátečnické" období Witoldova života, naplněné závažnými zkušenostmi prvních nemilosrdných dotyků osudu: nástup do zaměstnání, střet se smrtí, nevyhnutelnost zásadní životní volby, revize idealistických snů za cenu uchování si "čistého štítu". Přes poctivost a nekompromisnost svých postojů zůstává Witold zaskočený nepředvídatelnou tragickou situací, jíž však už nemůže čelit názorovou neústupností. Film hledá odpovědi na otázky: Na kolik je člověk strůjcem svého osudu? Nebývá často náhoda silnější než vůle, kterou chceme život usměrnit podle svých představ a ideálů? Jsou exaktní vědy vždy tím pravým, co člověku v proměnlivém a protikladném světe zaručí duševní vyrovnanost? Existuje v lidském životě nějaká konstanta, k níž je se možné vždy upnout, i v době osobní nebo společenské krize? Zanussi, zběhlý filosof a fyzik, má rád problémy v čistém stavu traktátů a tvoří spíše dialog rozumu a konfrontaci postojů než běžný příběh. Konstanta spolu s filmem Kontrakt (ze stejného roku) doplňují režisérovu osobní kolekci filmů morálního neklidu, kterou vytvářel od roku 1969.
AČFK