Labyrint srdce

Tady se mistr tesař utnul. Jiří Krejčík   natočil tak okatě propagandistický blábol, kde   se očerňují emigranti, kteří po roce 48   utekli z naší "milované" vlasti a ti,   kteří se dobrovolně vrátili mohou normálně   pracovat, ostatní, kteří tam zůstali tak jsou   vrazi nebo špióni, zatímco pracující člověk   poctivě vítězí nad touhle   "chamradí". Hnus! Z některých scén   se mi vyloženě obracel žaludek, odporně   slizký Luděk Munzar (zahrál to jako super),   který se nastěhuje do bytu k matce (úchvatná   Marie Vášová), do pokoje po jejím synovi,   jenž emigroval. Jenže on poctivě pracuje a za   prací musí dojíždět, tak mu stát přidělil   místnost po uprchlíkovi a následně ještě   balí jeho holku (Jana Brejchová), která na něj   stále čeká, ale brzy se její hodnoty   přemění. Fuj! Poslední scéna, když Vášová   pronese větu - "Proboha chlapci, co to tam z   vás udělali" by se dala tesat do   bolševického pomníku! Jinak je film po celkové   filmařské stránce skvěle odveden, jak jsme u   formátu Jiřího Krejčíka již zvyklí, ale ten   kontext vyloženě bolí a odpuzuje. František   Pavlíček byl do roku 68 zapáleným komunistou a   je to z jeho scénáře hodně cítit. Divím se   však, že takové látky se ujal Jiří   Krejčík, jehož ostatní tvorba jsou   vyšperkovaná dramata a psychologické filmy. V   podstatě i Labyrint srdce takový je, až na ten   přehnaný a nepříjemný agitační podkres.

Nebylo ta zase tak špatné, jak jsem   předpokládal. Ale také jsem se bůhvíjak   nebavil. Takový lehounce podprůměrný   snímek.  
 

Skvělá herečka Marie Vášová, kterou hlavně   známe z tragedických rolí, zde hraje matku,   která čeká až se vrátí syn z Z. Německa.   Film jsem již jednou viděl, ani nevím kdy a   příběh mě bere...