Labyrint srdce

Skvělá herečka Marie   Vášová, kterou hlavně   známe z tragedických rolí,   zde hraje matku, která čeká   až se vrátí syn z Z.   Německa. Film jsem již   jednou viděl, ani nevím kdy   a příběh mě bere...

Nebylo ta zase   tak špatné, jak jsem   předpokládal. Ale také jsem   se bůhvíjak nebavil. Takový   lehounce podprůměrný   snímek.  
 

Tady se mistr tesař utnul.   Jiří Krejčík natočil tak   okatě propagandistický   blábol, kde se očerňují   emigranti, kteří po roce 48   utekli z naší   "milované" vlasti a   ti, kteří se dobrovolně   vrátili mohou normálně   pracovat, ostatní, kteří   tam zůstali tak jsou vrazi   nebo špióni, zatímco   pracující člověk poctivě   vítězí nad touhle   "chamradí". Hnus! Z   některých scén se mi   vyloženě obracel žaludek,   odporně slizký Luděk Munzar   (zahrál to jako super),   který se nastěhuje do bytu k   matce (úchvatná Marie   Vášová), do pokoje po   jejím synovi, jenž   emigroval. Jenže on poctivě   pracuje a za prací musí   dojíždět, tak mu stát   přidělil místnost po   uprchlíkovi a následně   ještě balí jeho holku (Jana   Brejchová), která na něj   stále čeká, ale brzy se   její hodnoty přemění. Fuj!   Poslední scéna, když   Vášová pronese větu -   "Proboha chlapci, co to   tam z vás udělali" by   se dala tesat do   bolševického pomníku! Jinak   je film po celkové   filmařské stránce skvěle   odveden, jak jsme u formátu   Jiřího Krejčíka již   zvyklí, ale ten kontext   vyloženě bolí a odpuzuje.   František Pavlíček byl do   roku 68 zapáleným komunistou   a je to z jeho scénáře   hodně cítit. Divím se   však, že takové látky se   ujal Jiří Krejčík, jehož   ostatní tvorba jsou   vyšperkovaná dramata a   psychologické filmy. V   podstatě i Labyrint srdce   takový je, až na ten   přehnaný a nepříjemný   agitační podkres.