Labyrint srdce

Tady se mistr tesař utnul.   Jiří Krejčík natočil tak   okatě propagandistický   blábol, kde se očerňují   emigranti, kteří po roce 48   utekli z naší   "milované" vlasti a   ti, kteří se dobrovolně   vrátili mohou normálně   pracovat, ostatní, kteří   tam zůstali tak jsou vrazi   nebo špióni, zatímco   pracující člověk poctivě   vítězí nad touhle   "chamradí". Hnus! Z   některých scén se mi   vyloženě obracel žaludek,   odporně slizký Luděk Munzar   (zahrál to jako super),   který se nastěhuje do bytu k   matce (úchvatná Marie   Vášová), do pokoje po   jejím synovi, jenž   emigroval. Jenže on poctivě   pracuje a za prací musí   dojíždět, tak mu stát   přidělil místnost po   uprchlíkovi a následně   ještě balí jeho holku (Jana   Brejchová), která na něj   stále čeká, ale brzy se   její hodnoty přemění. Fuj!   Poslední scéna, když   Vášová pronese větu -   "Proboha chlapci, co to   tam z vás udělali" by   se dala tesat do   bolševického pomníku! Jinak   je film po celkové   filmařské stránce skvěle   odveden, jak jsme u formátu   Jiřího Krejčíka již   zvyklí, ale ten kontext   vyloženě bolí a odpuzuje.   František Pavlíček byl do   roku 68 zapáleným komunistou   a je to z jeho scénáře   hodně cítit. Divím se   však, že takové látky se   ujal Jiří Krejčík, jehož   ostatní tvorba jsou   vyšperkovaná dramata a   psychologické filmy. V   podstatě i Labyrint srdce   takový je, až na ten   přehnaný a nepříjemný   agitační podkres.

Nebylo ta zase   tak špatné, jak jsem   předpokládal. Ale také jsem   se bůhvíjak nebavil. Takový   lehounce podprůměrný   snímek.  
 

Skvělá herečka Marie   Vášová, kterou hlavně   známe z tragedických rolí,   zde hraje matku, která čeká   až se vrátí syn z Z.   Německa. Film jsem již   jednou viděl, ani nevím kdy   a příběh mě bere...