Obsah filmu Metropie
Psal se rok 2009, když Tarik Saleh uvedl svou filmovou vizi existence na Zemi po dalších patnácti letech, resp. života v Evropě v roce 2024. Nešlo o vizi zrovna růžovou. Starý kontinent z budoucnosti Saleh a více než stovka jeho filmových spolupracovníků, kteří se na Metropii podíleli, vidí jako zdecimované místo. Kvůli nedostatku ropy se lidé stali závislí na hromadné dopravě, která se novým podmínkám přizpůsobila propojením všech existujících podzemních drah v evropských městech a vytvořením obřího systému celokontinentálního metra. Protagonista snímku vypadá jako obyčejný muž středního věku, zástupce anonymního davu odcizeně putujícího...
Psal se rok 2009, když Tarik Saleh uvedl svou filmovou vizi existence na Zemi po dalších patnácti letech, resp. života v Evropě v roce 2024. Nešlo o vizi zrovna růžovou. Starý kontinent z budoucnosti Saleh a více než stovka jeho filmových spolupracovníků, kteří se na Metropii podíleli, vidí jako zdecimované místo. Kvůli nedostatku ropy se lidé stali závislí na hromadné dopravě, která se novým podmínkám přizpůsobila propojením všech existujících podzemních drah v evropských městech a vytvořením obřího systému celokontinentálního metra. Protagonista snímku vypadá jako obyčejný muž středního věku, zástupce anonymního davu odcizeně putujícího podzemím Metropie. Jmenuje se Roger a vykonává rutinní, ubíjející práci ve stockholmském call centru. Myslí se mu však začínají rozbíhat paranoidní představy, především ta o nevěře jeho přítelkyně. V hlavě mu k tomu zní hlas, který mu říká, co má dělat. Jediné, co ho činí šťastným, je reklama na jistý šampon a tvář blonďaté modelky z ní. Nejen Rogerovi přitom nedochází, že právě tento produkt běžné spotřeby představuje prostředek ke kontrole lidské mysli obří korporátní společností Texx, která provozuje i onu síť evropského metra. Salehova dystopická vize Evropy, v níž jsou jedinci kontrolováni systémem, odráží stopy orwellovských a kafkovských děl. Tísnivý pocit z depresivní, ubíjející atmosféry je v obraze umocněn barevnými tóny laděnými do šeda a šedozelena. Náročný projekt, jehož vývoj začal již v roce 2003 a který vznikl v rámci koprodukční spolupráce mezi Švédskem, Dánskem a Norskem, vyniká neotřelým vizuálním řešením, za jehož konceptem stojí výtvarník Martin Hultman. Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. Hlasy postavám poskytla řada nejen švédských filmových hvězd.
Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.4.2020
Európa neďalekej budúcnosti; Prírodné zdroje boli vyčerpané, globálne finančné trhy sa zrútili, korporačná skupina Trexx vynašla spôsob, ako ovládať ľudí. Hlasy, ktoré ľudia počujú vo svojich hlavách, nie sú žiadne paranoje, ale pochádzajú od iných ľudí sediacich za mikrofónom. Trexx takto neovláda len náhodne vybraných občanov (akým je aj hlavná postava Roger), ale aj prominentné autority, klimatológov a zástancov zelených technológií. Táto eko pointa je úplne v pozadí, dá sa brať rôzne. Môže reálne hroziť, že sa takíto ľudia chcene-nechcene stanú figúrkami? A čo keby Trexx nebol vykreslený v tak negatívnom svetle, vnímali by sme ho inak? Čo ak v neďalekej budúcnosti, keď bude Zem v takom stave, v akom je tu, nebude môcť byť akceptovaný priestor pre slobodnú voľbu jednotlivca v určitých oblastiach? A ak nebude, bude to zle?
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 28.12.2015
Nevím proč, ale okamžitě jsem si vybavila ponurou atmosférou i životem hlavního hrdiny Christiana Balea v Mechanikovi. Skarsgårdy jsem poznala po hlase okamžitě, tak jako lacinou Juliette Lewis, ponurost se mi pak z animovaných filmů ztotožňovala nejvíce asi se snímkem Mary a Max, ostatně tak jako nevhodné narážky v obsahu, které z obou filmů dělají tvorbu nevhodnou dětem, byť Mary a Max je o dost přijatelnější, veselejší. Poletující hlavy a veškerá žádná artikulace v Metropii mi zase připomněly South Park, celkově děj se mi ale líbil a nevadila by mi ani verze obyčejného života Rogera a jeho problematiky řídnutí vlasů a ztráty sexuální náruživosti. V tak nepřívětivé verzi bytí bych se coby pouhý divák opravdu vyžila.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 5.2.2012
Animace není ani tak originální, jako spíše, pro využití ve filmu, nezvyklá. Připomínala mně, i děj by tomu odpovídal, levnou počítačovou adventuru, a to dosti nudnou. Depresivní ponurá budoucnost a snaha o ovládnutí obyvatel je téma už mnohokrát zpracované. Snad akorát ten šampón by mohl zabodovat. Mimo, poměrně slabý děj, který nešťastně balancoval mezi „akčním“ pátráním a filozofováním, mě zarazily dvě dosti nedomyšlené věci. Bylo řečeno, že síť metra propojuje celou Evropu a po povrchu se téměř, až na pár jedinců, necestuje. To by ovšem bylo metro zahlcené davy lidí a ne takřka liduprázdné. Mohlo sice dojít, např. po nějaké katastrofě, k rapidnímu úbytku obyvatelstva, to by pak celá výstavba dopravní sítě, a její rozšiřování, postrádalo smysl. Další věc je samotné ovládání obyvatel. Každý našeptávač měl přiděleného jednoho „klienta“, což z děje samotného vyplývá. Převedeno do praxe, jedna polovina lidí by musela vykonávat funkci našeptávačů a druhá by byla ovládána. Velice neefektivní, i za předpokladu, že by mohl mít našeptávač i více „klientů“. Pravděpodobnost utajení tohoto projektu by se pak ovšem rovnala nule. Potenciál to ale mělo. Vzít námět do rukou někdo schopnější, mohl mít, co se týče napětí a atmosféry, Blade runner důstojného nástupce. Úplně to vidím.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 23.9.2011
Dobrý nápad, propracovaná děsivá atmosféra a zajímavý příběh, který ovšem položil spoustu otázek a odpověděl dost málo.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film