Mistr

Americký režisér Paul Thomas Anderson (nar. 1970) patří k nejosobitějším filmovým tvůrcům současné doby. Jeho autorská díla vedle bravurního zvládnutí filmového řemesla obsahují řadu zneklidňujících otázek, kladených divákovi od okamžiku, kdy je vtažen do filmového děje. Podobně uhrančivým je i jeho snímek Mistr (2012), vyprávějící příběh válečného veterána Freddieho Quella (Joaquin Phoenix), jenž po řadě životních peripetií zakotví v družině stoupenců charismatického zvěstovatele nové doktríny (kterou nazývá Program) Lancastera Dodda (Philip Seymour Hoffman). Oba muži jsou k sobě přitahováni, jeden druhého obdivuje, ale také potřebuje. Snímek získal značnou publicitu ještě před dokončením, když vyšlo najevo, že jeho titulní postava je zřejmě inspirována zakladatelem scientologické církve Ronem L. Hubbardem. Hlavním aktérem tu ovšem není titulní mistr, ale jeho psychicky poznamenaný stoupenec Quell, zápasící s vnitřními démony a chimérami. Anderson film natočil na negativ 65mm, nabízející vyšší rozlišovací schopnost (televizní divák ho uvidí v HD), a opřel se především o mimořádné výkony nejen obou hlavních představitelů, ale také ostatních herců, zejména Amy Adamsové v úloze mistrovy dominantní manželky; všichni tři byli ostatně odměněni oscarovými nominacemi. Film získal řadu dalších ocenění, tři z toho na MFF v Benátkách – Stříbrného lva za režii, Cenu FIPRESCI a Volpiho pohár pro Joaquina Phoenixe a Philipa Seymoura Hoffmana.

Zdroj: ČT

USA, začátek 50. let. Vojáci po návratu z fronty bojují se svými poválečnými traumaty a snaží se začlenit do běžného života. Jedním z nich je i Freddie Quell (Joaquin Phoenix), který se marně pokouší notnými dávkami vlastnoručně namíchaného alkoholu ovládnout svoje běsy. S každým nervovým výbuchem se propadá stále níž a postupně se stává bezprizorním psancem. Shodou náhod se setkává s charismatickým Lancasterem Doddem (Philip Seymour Hoffman), který je právě se svou oddanou ženou (Amy Adams a skupinou svých věrných příznivců na cestě do New Yorku, kde hodlá světu představit své nové učení. Lancaster Dodd, svým okolím nazývaný „Mistr“, je Freddieho živelností fascinován a ujímá se jeho „léčby“ podle vlastní teorie, která se má již brzy stát impozantní vírou. Mezi oběma muži vzniká velmi silné a neobyčejné pouto. Předlohou pro postavu Mistra byl skutečný zakladatel scientologické církve L. Ron Hubbard, což vzbudilo u části americké veřejnosti vlnu nevole. Působivý snímek o víře, závislosti, hledání vnitřní svobody a manipulaci je dalším originálním epickým dílem režiséra Paula Thomase Andersona (Magnolia (1999), Až na krev (2007), Opilí láskou (2002)), zkoumajícího zásadní fenomény amerických dějin.
Kino Aero

Po velkém úspěchu dramatu Až na krev (2007, FP 4/2008) natočil Paul Thomas Anderson další psychologický snímek, v němž se zabývá posedlostí a běsy v člověku. Na rozdíl od epické šíře zmíněného titulu s povahou rodinné ságy se ve filmu Mistr soustřeďuje na popis dvou rozdílných lidských charakterů, poutaných k sobě zvláštní silou. – V roce 1950 se psychicky labilní outsider Freddie Quell pět let po službě ve válečném námořnictvu náhodou seznámí s Lancasterem Doddem, „zvěstovatelem“ nového spirituálního hnutí, zvaného podle zakladatelovy knihy Zdroj. Quell dokáže vyrobit alkoholický nápoj z čehokoliv, čímž upoutá Mistrovu pozornost a stane se jeho chráněncem. Cestuje s ním, s jeho příznivci a s jeho rodinou, do níž patří manželka Peggy (ovládající nenápadně svého muže), dcera Elizabeth, provdaná za mladíka Clarka, a dospívající syn Val. Freddie podstoupí usilovný „trénink“, jenž mu pomáhá ovládat vlastní hněv a zuřivost a při němž si vzpomíná na svůj vztah s mladičkou Doris. Nakonec však Mistra opouští. – Filmař ve svém autorském díle vycházel z dobového vzestupu různých hnutí (inspiroval se i zakladatelem scientismu L. Ronem Hubbardem) a zároveň usiloval o to, udržet příběh v individuální rovině. Proto také kamera při dlouhých dialozích pracuje s detaily či velkými detaily obličejů, proto se tu uplatňuje klasický střih. Anderson je zároveň mistrem ve vytváření atmosféry a v práci s herci. Jak Joaquin Phoenix, charakterizující postavu křečí v obličeji a „zhroucenou“ figurou, tak Philip Seymour Hoffman v kreaci muže, který je sice záhadný a tak trochu šarlatán, avšak svým tezím patrně věří, podávají životní výkony. Nepochybně se k nim přidružuje i Amy Adamsová jako na první pohled vlídná, ale v jádru tvrdá a neústupná Peggy. – Zajímavostí je, že se snímek natáčel na dnes neobvyklý formát 65mm (umožňující 70mm projekci), v kinech je však uváděn v DCP na normálním formátu (1,85:1).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2013/2