Můj miláček ráže 6,65

Thomas Vinterberg a Lars von Trier někde udělali   chybu a nebo se prostě tentokrát vůbec   netrefili do mého šálku čaje, ikdyž je   poměrně široký. Už od začátku mi bylo   jasné, že to neskončí dobře, když si banda   zakomplexovaných a ujetých puberťáků leští   své pošramocené falešné sebevědomí pomocí   svého miláčka ráže "xx". Takže   žádné překvapení se nekonalo, až na babičku   co vytáhla brokovnici. Je to přestylizované,   není to vtipné, je to dost ujeté a není to ani   pro děti ani pro dospělé, takový evropský   intelektuální rádoby paskvil, ze kterého   nedýchá ani ta atmosféra Spojených států   přecpaných bouchačkami.

Dear Wendy je divný film, Lars von Trier je   divný autor, Jamie Bell je divný herec a já   jsem divný divák - 80%, nemohlo to dopadnout   jinak...

O tomhle filmu jsem nevěděl vůbec nic, i když   už samotný název leccos naznačoval. Ovšem   čekal jsem že to bude natočené trochu   odlehčenější formou. Tolik k tomu, co mi řekl   název :-) Snímek se snaží být kritikou   americké společnosti posedlé zbraněmi tolik,   že je možné si malinkatou pistolku koupit   dokonce i v hračkářství, ehm.
Celý   příběh několika outsiderů z amerického   maloměsta sledujeme očima jejich formálního i   neformálního vůdce, Dicka (výborný Jamie   Bell). Jeho myšlenka "pacifistů se   zbraní" nepůsobí zpočátku (překvapivě)   nikterak hloupě, ale asi od začátku je všemu   diváctvu jasné, že ve vyhrocené situaci nikdo   z nich nebude váhat svého "partnera"   použít. Snímek plyne velmi poklidným tempem a   i když se v něm nic zásadního neděje (snad   až na zřetelný růst sebevědomí některých   členů), je to docela fajn podívaná,   okořeněná faktem, že náš hlavní hrdina   příběh vypráví své drahé Wendy, totiž   milované zbrani. V některých momentech (nejen)   jeho vztah ke zbraním působí až trochu   fetišisticky, ale proti gustu...
Když se na   scéně objevuje problémový černoch Sebastien,   zdá se, že děj začíná nabírat na   obrátkách. Jenže...Počínaje ozbrojeným   doprovodem nebohé Clarabelle na návštěvu   všechno dostává jakýsi punc neskutečnosti,   scénárista přepne do roviny, již bych se   nebál nazvat parodií na dané téma (promiň   Larsi, ale první shledání s takto   vychvalovaným tvůrcem jsem si přeci jenom   představoval trochu jinak), objeví se tu   několik opravdu blbých scén (pistole x sniper)   a předchozí kladný dojem je nenávratně pryč.   Zatímco v těch předchozích dvou třetinách   jsem jednání postav chápal a docela si ho   užíval, tohle je jako vystřihnutý z jinýho   filmu. "Outsider" podle mě není   synonymem pro "dement", tak mi   vysvětlete, proč se tak oni hrdinové chovají?!  
Chápu, že zde jde o moralizování a tak jsem   jistou konfrontaci skrze "milování"   očekával, ale že k tomu tvůrci dokodrcají   skrze takhle ubohou záminku (a že všichni   skončí tím jistým způsobem), to pro mě bylo   velké zklamání. Ustřihnout akčně-dementní   vyvrcholení a je to pro mě osmičkový film. A   ten soundtrack, složený snad výhradně z   písniček od Zombies taky stojí zato.

Při hodnocení Dear Wendy bude záležet na   skutečnosti, jestli diváka zaujme vleklé   vyprávění hlavního hrdiny a přistoupí na   poněkud podivnou hru, ve které se jakože   skrývá především nadsazená kritika americké   posedlosti zbraněmi.
Z mého pohledu jde o velmi   slušný námět a výborně rozehranou partii,   ale postupem času autoři ve své snaze   začínají ve vyprávěcím stylu až příliš   přehánět, až se situace a ony vnitřní   monology hlavního hrdiny blíží spíše k   fraškovité absurditě než chytré nadsázce.   Akční závěr napovídá, že to celé vlastně   nelze brát vůbec vážně. Těžko říct, co   tímhle počinem autoři přesně zamýšleli, ale   své příznivce si Můj miláček ráže 6,65   bude hledat docela obtížně.

Jsou filmy které stačí vidět jednou a to je u   mně jeden z nich.Nebavilo mě to a přitom   myšlenka není tak špatná,třeba se víc povede   druhý díl,jestly nějaký vznikne:-))

To zas byla hovadina.Námět nebyl špatný,ale   ten výsledek?Já osobně bych to netočil,škoda   peněz když to tak dopadlo.Taky se docela   divím,že v takové blbosti hrál Bill   Pullma,sice jen menší roli šerifa,ale   přece.Ten konec mě taky "dojal" :   kvůli blbému "kafi" tam všichni   poch.... :-).
Jenom jedna věc tu byla dobrá -   hudba.
Ovšem já to nedoporučuju.

Nudnej film ani sem se nepodival do konce. Film je   o parte mladejch lidi co nemaj radi nasili ale   presto u sebe nosi zbrane pro bezpecnejsi pocit

Zajímavý film s velice dobrým výkonem Jamie   Bella. Ze začátku zajímavé vyprávění a   mladých pacifistech, kteří se zamilují do   zbraní avšak v pozdějších fázích začne   film ztrácet tempo a akční konec mi do   celkového vyznění příběhu vůbec neseděl.

S tvorbou Larse von Triera jsem se doposud   nepotkal, tudíž nevím jestli jsem správně   pochopil záměr tvůrců. Pokud tento film byl   myšlen vážně, jako příběh skupiny   zakomplexovaných a mírně ujetých mladíků (a   jedné mladice) hájící svoje právo,   vyúsťující ve zcela nelogický závěr,   působí snímek dosti trapně. Je-li myšlen jako   kritika americké, absurdní, fascinace zbraněmi   a práva na jejich vlastnění, budiž. Docela mě   zaujala celková atmosféra filmu (bez ohledu na   děj) a herecký výkon hlavního představitele.

Souhlasím s Tvým názorem TSZ. M