Na mléčné dráze

Podle povídky V hadím objetí z Kusturicovy   knihy Cizinec v manželství. Kratká knižní   předloha je mnohem syrovější, dlouhá stopáž   filmu ji rozmělňuje a učesává.

Emir Kusturica patří bezesporu k největším   režisérským osobnostem současného   filmařského světa. I tento příběh je plný   symboliky a poetiky, velkou roli ve filmu hrají   opět zvířata. Od jestřába věrně   provázejícího hlavního hrdinu Kostu, po jeho   osla (nikdy jsem ještě neviděl takhle uhánět   osla s jezdcem a nákladem), až po zmasakrované   stádo ovcí nebo husy ve vaně s krví. Stejně   jako vždy je film plný balkánské lidové hudby   a tance, to je moje parketa. Situování děje do   doby jugoslávské občanské války, což je   dodnes pro mě ožehavé téma z důvodu přátel   na různých stranách, mě vždy velice zajímá.   Ve filmu není motivace tak zdůrazněná, ale   zůstává krutost a nepochopitelná nenávist.   Kusturica se hlavní role ve svém vlastním filmu   zhostil dobře, znám ho více v podobě, kdy se   objeví jako Kosta po patnácti letech (srbský   četník). Monica Bellucci je stále kočka, ale v   menší roli nejvíce vynikl Predrag   "Miki" Manojlovič. Jeho vysloužilý   žoldák Žaga, zjizvený a se zakaleným okem,   vnese do příběhu správný drive. Chvílemi si   film zahrává až s pohádkovými nebo   baladickými motivy, motýl ve studni, let   milenců v objetí z koruny mohutného stromu atd.   Film se pro mě stane dalším příběhem, na   který se vždy rád podívám, i když Kusturica   natočil i lepší.