Nevěrný Ekehart

"Nevěrný Ekehart" - ženám je těžké se zavděčit, zvláště, je-li muž učiněná putička, domácký, mírný, věrný, vidí v něm žena jen bačkoru a přála by si, aby měl alespoň něco z dobyvačnosti záletníků. Ovšem jen do té doby, než se muž ocitne v podezření, že by se mohl opravdu pustit po pytláckém chodníčku. Tu najednou tatáž žena obrací, hraje zoufalé a hysterické scény uražené a žárlivé manželky, nevěří už omluvám a výmluvám sebepřesvědčivějším.

To na sobě zkusil doktor Ekehart Bleibtreu, který vinou svého lehkomyslného švagra byl pojednou puncován dokonce před celou veřejností jako hříšník, který hledal rozptýlení z manželské nudy u zpěvačky stejně svůdné jako mazané a prohnané. To byla hodně zapletená situace, která se zauzlila ještě víc, když podezřívaný Bleibtreu se rozhodl nemilý případ rozřešit rázně: osobní návštěvou u herečky - příjde však omylem k lékařce nervových chorob, která si mezitím byt herečky pronajala.

Ale nakonec přece jenom ctnost nejen vítězí, ale jest i po zásluze odměněna. Známá divadelní veselohra filmovým zpracováním hodně získala, protože, málo naplat. Ve filmu bylo možné názorně podat mnoho z toho, co na jevišti bylo jen slovy naznačeno. Výborný byl Bleitreu R. A. Robertse, jenž svou rolí dovedl obecenstvo dovést do onoho stavu oscilujícího mezí útrpností a smíchem, jejž mají lidé v neškodné škodolibosti tak rádi. Celkem zábavná nenáročná věc, v režii Carla Boeseho, který v závěrečných scénách příliš polevil, takže konec filmu moc neklapal.