No mires para abajo

Nedívej se dolů (s výjimkou ženského klína)
Říká se, že lidský mozek je složitější   útvar než celý vesmír. Máme v sobě   mimořádné schopnosti, jen je nedokážem   využít a u většiny postupem času zakrní.   Telepatie, telekineze, ovládání času a   cestování v něm. Představa tantrické lásky s   krásnou byť o něco staší ženou vůvec není   nepříjemná.
Pokud se tyto schopnosti mají   probudit a aktivovat prostřednictvím   nekonečného milování s přitažlivou ženou,   proč ne. A není to jen o pouhopouhém aktu, ale   také o vzájemném soucítění, porozumnění,   blízkosti, harmonii.
To všechno ano, jen ta   cestovní kancelář, ta mi moc nesedí. Dostat se   při vyvrcholení do různých měst, ať už je   to Seville, Valparaíso, Montevideo - hm, tady   tomu moc nevěřím. Spíš bych věřil tomu, že   se dá dostat na chvilku na druhý břeh (ne   nadarmo se vyvrcholení říká malá smrt), do   středu červí díry nebo do jiných   dimenzí.
Ve filmu záleží na počtu   přírazů. Kritickou hranicí je 81. Hm, na jednu   stranu je to takové hnusně technické (je to asi   dost individuální), na druhou stranu - kdo jste   to chlapi počítal a kdo jste toho dosáhnul? 85   přírazů = Santiago de Compostela, 99 = Venuše,   121 = Alfa Centauri... (trochu zlehčuji)
Jedno   moudro nakonec. "Každá žena je   čarodějka. Ani to nemusí o sobě vědět a   chlap už vůbec ne. Když je dobrá, dokáže pro   vás oba vykouzlit krásný život, když umí   čarovat mizerně, tak otráví život sobě i   tobě. Na chlapovi je, aby dokázal obojí   přijmout."

Nedívej se dolů
Po delší době romantický film s erotickým   námětem, kdy mi jsou oba hlavní představitelé   sympatičtí. Hezké vyprávění s malou ukázkou   jiného milování, než na jaké jsme zvyklí.   Pro některého diváka může být film i   inspirací. Také mně se líbil taneček Elviry v   průhledném župánku, který se prolíná se   záběry její tančící babičky. Navíc mě   oslovila zvláštní krása herečky Antonelly   Costa, které dávám přednost před jinými   šlechtěnými kráskami.