Plunkett & Macleane

Píše se roku 1749 a v Anglii se potulují nočními lesy lapkové, kteří pocestným odlehčují od jejich krásných šperků a nabitých měšců. Jedním z nich je vyhlášený rabiát Will Plunkett (Robert Carlyle). Policajt Chance je posedlý touhou dostat ho za katr, Plunkett sám zase žije jen svým snem odjet z nenáviděné Anglie do svobodné Ameriky (k tomu ovšem potřebuje patřičný obnos). Když se ve vězení seznámí s "aristokratem" Jamesem Macleanem (Johny Lee Miller), vidina lodního lístku se mu zhmotní před očima a vymyslí úžasný plán: Macleane díky svým konexím vytipuje potencionální "kavky" a společně je pak na odlehlém místě oloupí. Jejich prvním kšeftem je Jeho Ctihodnost soudce lord Gibson a jeho překrásná neteř lady Rebecca (Liv Tylerová). Přes noc se stávají veřejným nepřítelem číslo jedna a Mcleane si navíc, kromě rány pěstí od lady Rebeccy, díky svému dvornému chování k ní vyslouží přezdívku "Lupič gentleman". Jejich loupeže jsou s postupem času čím dál troufalejší a jejich "kariéra" spěje k neodvratnému konci. Je to však paradoxně Macleanova rostoucí náklonost k Rebecce, která nemalou měrou přispěje k jejich konci.

Robert Carlyle je velmi dobře znám českému publiku jednak z jedné z nejúspěšnějších (a nejzábavnějších!) komedií posledních let Do naha!, jednak z kultovního Trainspottingu. Zde si také zahrál s Jonny Lee Millerem, představitelem Macleana v celovečerním debutu Jakea Scotta. Ten začínal, jako člen společnosti Ridley Scott Associates, režírováním reklam pro Blaupunkt a kromě řady dalších pro Lee Jeans, Bell´s Whiskey či Nike je také autorem videoklipů U2, Smashing Pupkins (nominace na několik cen MTV 1994) a za klip k písni "Everybody Hurts" od R.E.M. dostal v témže roce cenu MTV za nejlepší režii. Práce v hudební branži se odrazila i v jeho filmové prvotině, soundtrack osciluje mezi irskou hospodskou odrhovačkou a svižným, energickým technem. Obě extrémní hudební polohy dokonale korespondují s tím, co se na pláně odehrává (v případě Tiger Lillies to platí i pro texty) a svěže tak dokreslují atmosféru celého fillmu. Film Plunkett a Macleane se natáčel na Barrandově v produkci ambiciozní společnosti Stillking Productions, díky čemuž uvidíme ve filmu v maličké roli také Karla Augustu.

Britský snímek Plunkett & Macleane se odehrává v polovině osmnáctého století v Anglii a jeho titulní hrdinové vznikli podle skutečných postav. Dílo režiséra Jakea Scotta má však s tradičním pojetím historického filmu jen málo společného. Tvůrci zacházejí s fakty dosti volně a svému vidění podřizují všechny výrazové prostředky filmu, včetně výpravy, kostýmů, hudby či vylíčení společenských poměrů. - Will Plunkett a James Macleane vytvoří zločineckou dvojici po setkání ve známém Newgateském vězení. První z nich je zkrachovalý lékárník, druhý zchudlý důstojník. Na popud Plunketta začnou oba žít na vysoké noze, aby s pomocí Macleanových konexí a zkušeností pronikli do nejvyšších vrstev a mohli tak loupit ve velkém. Záměr se skutečně zdaří a Plunkett s Macleanem se díky galantnímu zacházení s obětmi stanou slavnou dvojicí "džentlmenských lupičů". Jejich kousky však vyvolají bouře až v parlamentu a po jejich dopadení začne bažit sadistický zástupce vrchního soudce Chance. Do případu se zaplete krásná soudcova neteř, lady Rebecca, a svérázný Macleanův přítel lord Rochester. - Jake Scott, jenž je úspěšným autorem reklamních spotů a videoklipů, do titulních rolí (mající připomínat jinou lupičskou dvojici, Butche Cassidyho a Sundance Kida) obsadil Roberta Carlylea a Jonnyho Lee Millera, kteří se předtím prosadili v Trainspottingu. Okázalý a efektní způsob vyprávění ostatně přináleží ke stylové linii, kterou nastolil režisér Danny Boyle. Zajímavým experimentem je důsledné prolínání rokokových reálií s moderními popkulturními modely ( např. spojení klasické a rockové hudby). - Na rozdíl od filmového Jamese Macleana byl jeho reálný předchůdce (1734 - 1750) po dopadení pověšen; Will Plunkett beze stopy zmizel. - Některé londýnské exteriéry se natáčely v Praze.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Po vzoru Butche Cassidyho a Sundance Kida obírají své spolubližní a přivádějí do varu muže zákona. Je polovina 18. století a na britských ostrovech není pronásledovanější lupičské dvojice nežli Plunkett a Macleane.

Autor/Zdroj: /Cinema


Zloděj a vrah Plunkett a bývalý voják Macleane se poprvé setkali při značně morbidní exhumaci mrtvoly nešťastníka, který měl v útrobách drahokam. Brzy se spolu ocitli ve vězení a společnými silami se z něj také dostali. Inu a pak si zkrátka řekli, že ve dvou se to lépe krade a uzavřeli džentlmenskou dohodu. MaCleane využije svých znalostí poměrů v lepší společnosti a bude vyhledávat vhodné oběti, které pak s Plunkettem oberou.

Šlo to jako na drátkách a peněz utěšeně přibývalo. Jenže dlouhé ruce zákona jim pochopitelně brzy začnou klepat na ramena a zrádnou záležitostí je dost možná i Macleanovo cukrování s lady Rebeccou, půvabnou dcerou jednoho z jejich úhlavních nepřátel, soudce Gibsona.

Plunkett a Macleane je příběh dvou skutečných kriminálníků, kteří žili v Anglii v osmnáctém století. Pro potřeby filmu dostali tváře dvou výtečných britských herců: Robert Carlyle po sadistickém ranařovi Begbiem z Trainspottingu rutinně vytáhl z rukávu dalšího ze svých lahůdkových temných grázlů, na které je radost pohledět. Jonny Lee Miller sice postrádá jeho přirozenou auru osobnosti, ale v roli křiváckého, v rámci možností sympatického aristokrata je mu přesto rovnocenným partnerem.

Slušný je i Ken Stott coby nečestný a nesportovní lapkobijec Chance. Na druhé straně americká kráska Liv Tylerová je tu v podstatě jen pro okrasu a nepříliš úspěšně se pokouší o britský akcent. A když už jsme u herců, sluší se zmínit, že díky tomu, že se Plunkett a Macleane z části natáčel i u nás, se na plátně čas od času mihnou i čeští herci - například Karel Augusta, Vladimír Javorský či Karel Dobrý.

Bez debaty nejdůležitějším člověkem na place byl ale pochopitelně na poli celovečerních filmů debutující čtyřiatřicetiletý režisér reklam a videoklipů Jake Scott. Je to chlapík, který se evidentně uměl narodit. Jeho otcem je Ridley Scott (Blade Runner) a strýcem Tony Scott (Poslední skaut). A opravdu je znát, že Jake po svých slavnějších příbuzných leccos z filmařského kumštu zdědil. Má cit pro vizuální kouzlo okamžiku a ve spolupráci s kameramanem Johnem Mathiesonem se mu podařilo dát snímku přitažlivou fazónu. Jenže to bohužel nestačí.

Zatímco Ridley je poetik s citem pro atmosféru filmu jako celku a Tony by dokázal vyrazit zběsilou adrenalinovou jízdu snad i z Karafiátových Broučků, Jakeovi chybí potřebný cit pro zvolenou látku a jeho prvotina zoufale kmitá mezi různými žánry, přičemž se opravdu nedá řici, že by si z každého vypreparovala to nejlepší.

Na vině pochopitelně není jen nevyzrálost Scotta jako režiséra, ale i jeho nepříliš šťastná volba mdlého scénáře, rozpačitě splácaného z nesourodých útržkovitých scén, ledabyle obalených kolem jádra skutečného historického příběhu. I postavy Plunketta a Macleanea jakoby nevěděly, jestli se ocitly v historickém dramatu, akční komedii, nebo pestrobarevném comicsu. Nicméně musím filmu přiznat, že některé scény jsou opravdu docela dobré a zábavné. Pokud jsou ovšem prokládány zmatenými či přímo nudnými pasážemi, je mi líto...

Nejmladší z rodu Scottů rázně ukončil trénink a možná až příliš bezhlavě se vrhnul do ringu. Dostal sice trochu do nosu, přesto z toho ale nakonec nebylo K.O. nýbrž jen těsná prohra na body. A když bude příště pečlivější při oťukávání soupeře, dost možná se časem propracuje do první ligy. Geny na to má.

Autor/Zdroj: Vosmik Ondřej/Cinema