Pravidlo č. 1

Je to rozsekané, a jak je dnes moderní, museli   do toho vtlačit i těhotnou babu. Naštěstí se   o tom jen kafrá. Nebavilo, protože to bylo   nesouvislé, ale dvacítku za těch pár dobrých   záběrů a scén dám. 
 

Jako duchařský a vůbec mysteriózní počin z   asijské provincie by to nebylo vůbec špatné,   jen kdyby se tam pořád nepletli ty předlouhé   romantizující až telenovelácké epizodky.   Použitá romantická hudba tomu také zrovna moc   nepřidává. Divák je tak nucen přemýšlet na   jaký filmový žánr se to vlastně dívá.   Příběhu to nic pořádně nepřidává, vleče   se to a až neuvěřitelně uspává. Hororové   části jsou už zcela dle žánrových postupů   asijské kinematografie, takže nemusí jen tak   někomu padnout do oka. Atmosféra je budována   dobře, jenomže když se to hned zprasí onou   romantizující, vše zapadne vniveč. A je to   škoda. Těžko říci co si tvůrci   představovali, ale celkově je výsledek dosti   tristní.

Vynikající začátek, slabší prostředek a   dobrý závěr, hlavně druhá varianta konce   (tedy za předpokladu, že jsem to správně   pochopil a film dva odlišné konce má).   Poměrně originální téma nebylo však ani   zdaleka vyčerpáno. Poněkud nevyváženě   působí snímání jednotlivých scén, kdy se   vynikající záběry, které na asijských   filmech, mimo jiné, oceňuji, mísí s poněkud   slabšími.