Pravidlo č. 1

Je to rozsekané, a jak je   dnes moderní, museli do toho   vtlačit i těhotnou babu.   Naštěstí se o tom jen   kafrá. Nebavilo, protože to   bylo nesouvislé, ale   dvacítku za těch pár   dobrých záběrů a scén   dám. 
 

Jako duchařský a vůbec   mysteriózní počin z   asijské provincie by to   nebylo vůbec špatné, jen   kdyby se tam pořád nepletli   ty předlouhé romantizující   až telenovelácké epizodky.   Použitá romantická hudba   tomu také zrovna moc   nepřidává. Divák je tak   nucen přemýšlet na jaký   filmový žánr se to vlastně   dívá. Příběhu to nic   pořádně nepřidává,   vleče se to a až   neuvěřitelně uspává.   Hororové části jsou už   zcela dle žánrových   postupů asijské   kinematografie, takže nemusí   jen tak někomu padnout do   oka. Atmosféra je budována   dobře, jenomže když se to   hned zprasí onou   romantizující, vše zapadne   vniveč. A je to škoda.   Těžko říci co si tvůrci   představovali, ale celkově   je výsledek dosti tristní.

Vynikající začátek,   slabší prostředek a dobrý   závěr, hlavně druhá   varianta konce (tedy za   předpokladu, že jsem to   správně pochopil a film dva   odlišné konce má).   Poměrně originální téma   nebylo však ani zdaleka   vyčerpáno. Poněkud   nevyváženě působí   snímání jednotlivých   scén, kdy se vynikající   záběry, které na asijských   filmech, mimo jiné, oceňuji,   mísí s poněkud slabšími.