Pražákům, těm je hej!

Tomuhle hudebnímu filmu   dokážu dát při nejlepší   vůli jen půlku možných   hvězd či bodů. Ta je za tu   muziku ale to další (a pro   každý film důležitější)   tedy filmařská a herecká   práce to je opravdu velká   bída. Po těchto stránkách   se plusové body nedají   připsat vůbec za nic.

Dvacet panu Štibichovi! Nebo   i padesát. A sto Bolkovi.   Jenže, ten tam byl jen tak   malou chvilku, že do   hodnocení celého „filmu“   to nemůže mudrovat. On ten   snímek není tak hrozný.   Když přeskáčete to, čemu   se tu říká hudba, tak to   není zase tak dlouhé a ani   tak strašné. Třicet procent

Není to normální film ,je   to spíš takový průřez   exestence Pražského   Výběru,jako skupinu jsem je   nijak zvlášť nevyhledával   takže mě jejich hudba nijak   neoslovila,ve filmu je vidět   spousta jejich klipů   některé z nich jsou docela   zajímavé na podívání.V   některých scénách se   objeví i známí herci ale   většina scén je dost psycho   podobně jako jejich hudba kdo   měl tuhle skupinu rád tak si   přijde na své..

Je to spíše film pro   pamětníky doby normalizace.   Pro mě je to kultovní film,   vzpomínám, jak jsme čekali   na každé vydání singlu   nebo LP. Kdo tu dobu nezažil,   těžko pochopí, a je to pro   něj asi nestravitelné.   Michal Kocáb byl pro mě   vždy velká osobnost, až na   nedávné dva roky. Byl   první, kdo se odvážil v   roce 1988 na Děčínské   kotvě v přímém televizním   přenosu protestovat proti   poměrům v republice,   ovládané komunisty, a   prohlásit, že každá země   má vládu, jakou si   zaslouží. Nehledě na jeho   největší zásluhu na odsunu   ruských vojsk z naší země   po roce 1989. Ale to si   většina dnešních   respondentů neuvědomuje a   jásá nad různými   americkými postburtálními   snímky, které jsou stejně   primitivní jako oni.

Malá kravata, střední   kravata a velká kravata - ta   myšlenka a zpracování   nebyla zrovna marná.   Fanouškem PV nejsem a v době   "sametu" jsem   ještě chodila po houbách,   nicméně vydržet až do   konce tohoto počinu   vyžadovalo dost velké   sebezapření (a myslím, že   nejen u mne)

Kdysi jsem byval docela fanda   Prazskeho vyberu,no hlavne   taky proto,ze jsme ho doma   slysel dost casto.........muj   otec je jejich fanda   dodnes.......tak asi proto i   ja jsem byl.
No ale   tento filmovy pocin nic moc   teda.Dost velke zklamani.

Spíš než o cokoliv jiného   jde o tak trochu ulítlý   hudební dokument popisující   historii skupiny Pražský   výběr zhruba od roku 1984   až po listopad 1989. Tak   trochu magorovina s mnoha   prvky absurdity, což ale byl   i účel. Ta doba byla   zkrátka absurdní, co dělala   z lidí magory a tohle zde   bylo i zdokumentováno. Dneska   už ale příliš nezaujme.