Racek má zpoždění

Další z filmů, které jsou klasickým produktem   čs.kinematografie 50.let. Pod pláštíkem   komedie je skryta tvrdá agitka a jenom z jejího   sledová ní se člověku dělají mozoly. Jako u   řady jiných filmů této doby to jen herci   svými výbornými výkony na hranici   sebezničení vytáhli alespoň na průměrnou   podívanou. Charakter filmu je dán jednou větou,   kterou použil hlavní hrdina pekař Racek   (Vladimír Řepa) "KDYBYS HLEDAL RUCE TAK   SEŠ O NĚ OPŘENEJ"

Nu, škoda podtextu v jinak celkem zdařilé   komedii. Ne, že by to bylo čertví jaké   veledílo, ale k nedělní zábavě alá film pro   pamětníky to posloužilo dobře. I nyní po   letech jsem se pobavil, ovšem nános komunismu to   nesetřelo.201506258012/8239

Naivní komediální agitka o nutnosti brigád pro   splnění plánu. Tentokrát se to týká   zručného pekaře, který je s úsměvem na   tváři neustále přesvědčován, že by měl   fárat do uhelných dolů, protože uhlí je   třeba a on ke své profesi je také potřebuje.   Pekař se tomu pochopitelně brání, že je to   nerozum. Ze snímku jasně vyplývá, že   socialistický dělník může dělat cokoliv a   bez kvalifikace. Stačí mít jen chuť k práci.   Splněný plán a radost z dosažených výsledků   budiž odměnou. Uvědomělá práce je zkrátka   socialistický závazek a platí to i pro pekaře.   V dnešní době je to k pousmání, ale   upřímně, není to natočeno špatně. Rudolf   Deyl ml. v roli flákače a neustálého brebendy   tu doslova exceluje. Je tu spousta humorných   situací, jak se na veselohru sluší a patří.   Když se divák na tento   "stalinistický" výtvor nebude dívat   politicky, zůstane mu příjemná zábava, která   zase až tak neurazí.

agitka s prostředí pekárny a šachty.Holubář   Vladimír Řepa se kvůli holubům stane   brigádníkem na šachtě a s pomocí Roberta   Vrtochy se stane ještě uvědomělejším   pracovníkem.Z celého filmu je ,ale   nejkrásnější role Rudolfa Deyla ml. jako   toatálního nemakačenka a zašíváka.I pro jeho   roli stojí film za shlédnutí.