Obsah filmu Skřivánčí píseň
Slavná operní pěvkyně
Jarmila Novotná natočila v roce 1933 snímek o ženě stejného uměleckého zaměření jménem Mája Zemanová. Příběh byl natočen podle divadelní hry
Jaroslav Kvapil s tím rozdílem, že v původní hře byla hlavní hrdinkou divadelní herečka. Operní pěvkyně Mája Zemanová se ve Skřivánčí písni vrací do místa svého dětství, na venkovskou faru. Její vzpomínky plné kouzel a ideálních představ jsou však konfrontovány se skutečným životem místa, kde Mája strávila svá dětská léta. I přes jiné poměry mezi lidmi dýchá z tohoto místa u...
KDE SE NATÁČELO
Režisér Svatopluk Innemann tento již zapomenutý snímek, který po r. 1945 nebyl vůbec uváděn v kinech, natáčel u Vltavy v místě s názvem Živohošť. Vznikly tak krásné a historicky cenné záběry např. živohošťského kostela, hřbitova a okolí. Mnohá místa totiž již nejsou pro návštěvníka této oblasti k spatření. V 50. letech je pohltila nově vybudovaná Slapská přehrada. Není bez zajímavosti, že v rolích družiček v tomto filmu vystupovala děvčátka přímo ze Živohoště. Vzpomínka zůstala zaznamenána v paměti jedné z nich.
Zpracováno s využitím publikace:
KRÁL, Miroslav: Živohošťská farnost, vydala Římskokatolická farnost Živohošť a Obec Chotilsko v nakladatelství ALL DIRECT Praha, 1. vydání, r. 2007, ISBN: 978-80-239-9128-4 < Zobrazit méně
Autor: Petra.Barbie, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 1.2.2019
Když v obsahu filmu píši, že zaslechne zpěv, míním tím spíše jekot, jako kdyby někdo píchal babu vidličkou mezi žebra. A že si tu toho jekotu divák užije. Takže sledovat s rukou na knoflíku kde se ovládá hlasitost, jinak přijdete o sluch. Film sám o sobě je volovina, prostě červená knihovna. Jenže bez konce.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 19.7.2010
Dočetl jsem se jak to bylo - Jarmila Novotná utíkala z Německa před Hitlerem a po dlouhé době se objevila v Československu. Čeští filmaři se chopili příležitosti a rychle hledali vhodný námět na zfilmování, než zpěvačka zase někam odjede. Byla vybrána divadelní hra J. Kvapila, z hlavní role herečky se stala zpěvačka a film byl na světě. Při takto koncepčním přístupu a rychlosti natočení není divu, že vznikl film celkem o ničem. Z mého pohledu nebyla Novotná nijak dobrou herečkou, jinak je film zaplněn řadou dalších prakticky neznámých tváří včetně nevýrazného Adolfa Horálka v hlavní mužské roli. Přesto k tomu člověk celkově musí přistupovat shovívavě - jde o jediný dochovaný český film světoznámé operní pěvkyně.
