Slipstream

Třetí snímek Anthonyho Hopkinse, který   režíroval a který si tentokrát takřka udělal   sám. Napsal k tomu scénář a stojí i za   hudební stránkou. Co se týče námětu, těžko   říci, jestli takhle náhodou nečerpal ze svých   pracovních zkušeností. Příběh scénáristy,   kterému se dějová linka svého scénáře   začne proplétat s osobním životem je vcelku   odvážný psychologický počin. I po vizuální   stránce je snímek spíše pro filmové   fajnšmekry než pro běžného diváka   hledajícího u filmu spíše zábavu a   odpočinek. Tady je děj, přímočarost postav a   jejich charaktery, střih, návaznost scén a   vůbec film jako celek velice matoucí a   zmatkovitý, jehož složitost si vše uspořádat   nutí diváka velmi zapřemýšlet nad každou   situací. Anthony Hopkins zkrátka spojil   psychologii s filozofií na pomezí vizuálního   kontaktu reality s představivostí. A vtom aby se   čert, pardon - běžný divák, vyznal. Ale jedno   je přeci jen z filmu jasně patrné. Nikdo nejsme   zcela normální.